Hans Peter Kuhn: 

Undefined Landscape IV / Nevymezená krajina IV

Do prostoru původní klášterní oratoře, která navazuje na hlavní výstavní sál Domu umění, navrhl německý umělec Hans Peter Kuhn světelně-zvukovou instalaci Undefined Landscape IV / Nevymezená krajina IV. Mediální instalace pracuje s působivou světelnou atmosférou a komplexní zvukovou kompozicí pro 16 reproduktorů. Každý reproduktor je spárovaný s běžnou stolní lampou. Mezi dvěma frekvencemi zvukového a světelného vlnění jakoby vznikalo zvláštní bezčasí. Každý pár stojí osamoceně a vytváří si svůj uzavřený prostor pro výměnu informací. Vakuum mezi dimenzemi. Kosmická krajina s šestnácti bílými děrami, které jsou spolu propojeny a komunikují prostřednictvím skrytého galaktického systému. Zároveň společně prostupují do svého okolí a sehrávají se v jednom působivém světelně-akustickém univerzu. Světlo i zvuk vyplňují fyzický prostor oratoře, zároveň jej však přesahují do všech směrů, prolínají se s přiléhající instalací Matěje Franka a nehmotně vstupují i do presbytáře kostela sv. Václava.

Instalace Undefined Landscape byla dříve představena na výstavách v japonské Tokushimě (2007), v Berlíně (2008) a v belgickém Mons (2011). Výstava v Domě umění probíhá paralelně s Kuhnovou výstavou v Galerii Cella pořádanou Bludným kamenem (Hans Peter Kuhn: Cycles / Cykly, Galerie Cella a Hovorny, 3. 5.–20. 6. 2024).

Hans Peter Kuhn (*1952)

Žije a působí v Berlíně a v Amino (JP)

Německý umělec a skladatel Hans Peter Kuhn je aktivní na mezinárodní umělecké scéně od konce sedmdesátých let. V době, kdy jako zvukový technik a autor zvuku pracoval v divadle Schaubühne am Halleschen Ufer v Berlíně, začal spolupracovat s výraznými osobnostmi soudobého divadla, choreografie, scénografie a tance. Tato spolupráce jej spojila mj. s avantgardním americkým režisérem Robertem Wilsonem, s nímž od té doby Kuhn spolupracoval na více než třiceti představeních a instalacích. V roce 1993 společně získali ocenění Zlatý lev na Bienále v Benátkách. Od osmdesátých let Kuhn kromě zmiňovaného působení v prostředí současného divadla a tance vystupuje i jako umělec a autor prostorových instalací. Jeho hlavním zájmem je prostorové působení světla a zvuku. Dokonalé ovládnutí technologií mu umožňuje precizně utvářet prostředí ať už pracuje uvnitř galerie nebo v exteriéru. Rozměrné site-specific instalace ve veřejném prostoru připravil mj. v New Yorku, Leedsu, Singapuru, Pittsburghu nebo v Berlíně. Jeho dílo je zastoupeno v předních zahraničních sbírkách a vystavoval v institucích v Evropě, Spojených státech, Japonsku a v dalších zemích. Od roku 2012 vyučuje na Univerzitě umění v Berlíně. Výstavy Cycles / Cykly v Galerii Cella a následná Undefined Landscape IV / Nevymezená krajina IV v Domě umění v Opavě jsou jeho prvním představením v České republice.

www.hanspeterkuhn.com

PAUL PANHUYSEN: KDE BYDLÍ APOLLÓN / WHERE APOLLO DWELLS
12. 11. 2024 – 30. 1. 2025
Galerie Cella
kurátor: Miloš Vojtěchovský

Vernisáž proběhne v úterý 12. 11. v 18h v Galerii Cella.

Pátá výstava ze série o předních evropských umělcích a umělkyních, kteří rozšířili pojetí a hranice oboru zvukového umění představí práce Paula Panhuysena (1934 – 2015). Výstava Kde Bydlí Apollón nabízí malou ukázku z mnohostranného a rozsáhlého díla mezioborového umělce a kurátora, který bývá uváděn v jedné řadě s výraznými osobnostmi dějin intermediálního umění druhé poloviny 20. století. V Galerii Cella představíme zvukovou instalaci s názvem ‘La vie est une guitar sur la quelle vous nʼaimez jouer que même air éternellementʼ. Francis Picabia. (Život je jako kytara, na kterou hrajeme pořád stejnou melodii), která měla svoji premiéru na výstavě při symposiu Průsvitný posel v Plasích v roce 1994. Sestává z dvanácti kovových kotoučů rozmístěných na podlaze do konstelace tzv. „magického čtverce“, podle barokního matematika a básníka Claude Gaspara Bacheta de Méziriac. Pod každým kotoučem je umístěn zesilovač a reproduktor, které jsou propojeny do relé se zvukovými čipy, neustále kombinujícími 12 identických krátkých melodií. Matematickou kombinatoriku „magických čtverců“ použil Panhyusen také v sérii velkých barevných tisků „Dvě rodiny 64 čtverců“, odkazujících na postupy používané Johnem Cagem v grafických hudebních partiturách. Logické a magické je součást jednoho konceptu reality a tvorby. Součástí instalace jsou fotografie a ukázky z vydavatelské činnosti Het Apollohuis (Apollónova domu).

Paul Panhuysen (1934–2015) byl nizozemský skladatel, vizuální a zvukový umělec a kurátor. Je iniciátor a zakladatel mezinárodního uměleckého centra Het Apollohuis v Eindohovenu (1980 – 2001). Bývalá továrna na tabák kde s ženou Hélène pracovali a žili, spojovala funkce galerie, studia, umělecké rezidence i organizační infrastruktury pro tvorbu a prezentaci zvukových instalací, soch, koncertů volné improvizace a experimentální a elektronické hudby. Panhuysen studoval výtvarné umění na Jan van Eyck Academy v Maastrichtu a sociologii na Utrechtské univerzitě a po pokusech s abstraktním expresionismem (kolem roku 1964) a minimalismem (do roku 1966) se pod vlivem hnutí Fluxus začal věnovat hudbě, zvukovému umění, performanci a instalacím. Jeho společenská angažovanost a víra v poslání experimentálního umění jako katalyzátoru společenské proměny se rozvíjela už od šedesátých let minulého století: v roce 1967 založil „Svobodnou komunitu globálního města míru a radosti“, o rok později nadnárodní soubor pro improvizovanou hudbu „Maciunas Ensemble“, od 80 let řídil Het Apollohuis. Ve zvukových instalacích často kombinoval dlouhé napnuté struny od piána, které byly mechanicky, nebo elektronicky rozeznívány, s předměty denní potřeby. Vystavoval, vystupoval a připravil řadu výstav a festivalů na různých místech v Evropě, USA a Asii. Pod značkou Het Apollohuis vydal řadu zvukových nosičů a katalogů.

Výstava byla podpořena z dotace Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Opava a Státního fondu kultury.

Katalin Ladik: HOMO LUDENS
27.8.–31.10.2024
Galerie Cella, Matiční 4, Opava
Vernisáž proběhne v úterý 27.8. v 18 hodin v Galerii Cella.

kurátor: Jakub Frank

Výstava Katalin Ladik je čtvrtou ze série věnované předním evropským umělcům a
umělkyním, kteří a které ve své tvorbě rozšiřují pojetí zvukového umění. Na výstavě
HOMO LUDENS Ladik představuje video reflektující její dosavadní básnířskou
tvorbu, koláže, partitury a vizuální práce i nedávné realizace ze série „vyšívaných
zvuků“ a „zpívajících truhel“. Tyto práce jsou doplněny ukázkami a dokumentací
klíčových projektů ze sedmdesátých a osmdesátých let. Na zahájení proběhne
performance autorky, v níž představí svou sonickou poezii. Výstava si klade za cíl
představit Katalin Ladik jako umělkyni, která je schopna neustále přicházet s novými
nápady, vracet se k minulým projektům a aktualizovat je pro 21. století, ale
především vždy pozorně poslouchat a interpretovat své okolí prostřednictvím
vlastního sonického jazyka.

Katalin Ladik (*1942) je maďarská umělkyně, performerka a básnířka narozená
v Srbsku a aktuálně usazená v Budapešti. Přestože o sobě mluví předně jako o
básnířce, nechává poezii zcela otevřené hranice, což v její tvorbě znamená volný
přesun od psaného textu k vizuálním kolážím a grafickým partiturám, k performancím
a akcím, vokálním interpretacím psaného či vizuálního znaku nebo třeba k
rozhlasové a divadelní tvorbě. Mezi lety 1973–1976 byla členkou skupiny
Bosch+Bosch. V současné době spolupracuje se svým partnerem Josefem
Schreinerem.

Představení monografie Matěje Franka Smrt Slunce. Prázdná místa, která vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, proběhne ve čtvrtek 8. srpna v Domě umění v Opavě. Publikace vychází v edici Bludného kamene. V rámci představení proběhne komentovaná prohlídka výstavy a koncert experimentálního hudebníka Martina Režného. 

Kniha obsahuje kromě podrobné dokumentace výstavy v Domě umění také přehled Frankovy tvorby od roku 2013 do současnosti a řadí ji do tematických kapitol, které uvádějí texty mezinárodního kolektivu autorů a autorek. Texty do publikace přispěli britský historik umění Mark Gisbourne, čeští historici umění Viktor Čech a Miloš Vojtěchovský a jihokorejská kurátorka Jieon Lee. Úvodní text napsala Barbora Kundračíková, editorka knihy a kurátorka výstavy. Společně s Matějem Frankem knihu pro tisk připravil grafik Pavel Coufalík. 

Publikace vychází v autorské edici deseti kusů, které pro autora připravilo olomoucké Centrum grafických papírů. Vydání druhého nákladu je naplánováno na září 2024. Jako doprovodnou publikaci k výstavě pořádané Opavskou kulturní organizací, která trvá do 18. srpna, knihu vydává spolek Bludný kámen.

Vydání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR. 

Smrt Slunce
 
Mezi okamžikem smrti Slunce – jeho vyhasnutím – a momentem, kdy se o něm dozvíme, uplyne asi 8 minut. To odpovídá době, kterou potřebuje světlo – a v tomto případě tma – k překonání vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. O momentu, který se odehrál v minulosti, bychom neměli v daném okamžiku tušení a museli bychom jen nést fatální, nedozírné a nepředvídatelné následky.
 
Kolik smrtí Slunce v současné době probíhá a po které nastane kolaps toho, co známe? Pandemie Covidu, která na chvíli zastavila svět? Útok impéria, které zapomnělo zkolabovat, na Ukrajinu? Útok teroristů na Izrael a následné nepochopitelné nevybíravé srovnávání Gazy se zemí? Atentáty na vrcholné politiky v Evropě i USA? Toto je jen stručný výčet možných smrtí sluncí týkající se střední Evropy, a k jejichž následkům zatím nedohlédneme. 
 
Krátce po zahájení výstavy mi někdo, nepamatuju si kdo, rozšířil mou perspektivu. Zmínil  zrození nových Sluncí, které možná už proběhlo a probíhá, o nichž se ale dozvíme se stejným zpožděním.
 
18.7.2024 Matěj Frank

PETER ABLINGER: NICHT WIR / NE MY
Galerie Cella, Matiční 4, Opava
28.6.–15.8.2024

Vernisáž proběhne v pátek 28.6. v 17 hodin v Galerii Cella.

kurátor: Jakub Frank

Výstava Petera Ablingera, rakouského hudebního skladatele a zvukového umělce žijícího v Berlíně, bude třetí ze série výstav věnovaných předním evropským zvukovým umělcům, kteří formovali médium zvuku v galerijním prostředí.

Umělecké práce Petera Ablingera budou v ČR představeny na samostatné výstavě poprvé. V prostorách Galerie Cella budou vystavená díla ze série Weiss/Weisslich, věnovaná hlubokému průzkumu bílého šumu, kterou Ablinger rozvíjí od roku 1980. Instalace 12 Kassettenrekorder (12 magnetofonů), doprovázená instrukcemi k uvedení, bude zahájena performancí na vernisáži výstavy. Doplněna bude sérií objektů Kopfhörer (Sluchátka), Schneckengehäuse (Ulita), Rauschempfänger (Světový přijímač), v nichž Ablinger navádí návštěvníka ke zbystření poslechu a vyladění sluchového aparátu.

Jedna z nejnovějších Ablingerových instalací, Nicht Wir (Ne my), kterou na výstavě v Galerii Cella představíme, využívá efektu rezonance a zpětné vazby vznikající v uzavřeném okruhu. Nicht Wir se tím stává samostatnou entitou, která zní bez potřeby vnějšího vstupu a odráží pouze akustické vlastnosti svého okolí. „Někdy, když se k instalaci přiblížíme příliš blízko, rozhodne se sama utichnout a po našem vzdálení se opět rozezní.“

Výstava byla finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR, Statutárním městem Opava a Rakouským kulturním fórem v Praze.

Galerie Cella a Hovorny
3. 5. – 20. 6. 2024

Zahájení proběhne 3. 5. v 18:00 před Hovornami na Masarykově tř. 22, následně se přesuneme do Galerie Cella.

Výstava v Galerii Cella představí Hanse Petera Kuhna jako autora působivých audiovizuálních kompozic (Richtungsweisend, 2020) a zároveň jako skladatele, jehož zvuková kompozice může dosahovat forem zcela redukovaných a neslyšitelných (Aus der Tiefe, 2007/2024). Pro Hovorny Hans Peter Kuhn připravil scénografickou instalaci Cycles. Veškeré technologie nechává stranou a z odpadového materiálu vypráví příběh o konzumním koloběhu bez začátku a konce.

Hans Peter Kuhn (*1952)
Žije a působí v Berlíně a v Amino (JP)
Německý umělec a skladatel Hans Peter Kuhn je aktivní na mezinárodní umělecké scéně od konce sedmdesátých let. V době, kdy jako zvukový technik a autor zvuku pracoval v divadle Schaubühne am Halleschen Ufer v Berlíně, začal spolupracovat s výraznými osobnostmi soudobého divadla, choreografie, scénografie a tance. Tato spolupráce jej spojila mj. s avantgardním americkým režisérem Robertem Wilsonem, s nímž od té doby Kuhn spolupracoval na více než třiceti představeních a instalacích. V roce 1993 společně získali ocenění Zlatý lev na Bienále v Benátkách. Od osmdesátých let Kuhn kromě zmiňovaného působení v prostředí současného divadla a tance vystupuje i jako umělec a autor prostorových instalací. Jeho hlavním zájmem je prostorové působení světla a zvuku. Dokonalé ovládnutí technologií mu umožňuje precizně utvářet prostředí ať už pracuje uvnitř galerie nebo v exteriéru. Rozměrné site-specific instalace ve veřejném prostoru připravil mj. v New Yorku, Leedsu, Singapuru, Pittsburghu nebo v Berlíně. Jeho dílo je zastoupeno v předních zahraničních sbírkách a vystavoval v institucích v Evropě, Spojených státech, Japonsku a v dalších zemích. Od roku 2012 vyučuje na Univerzitě umění v Berlíně. Výstavy Cycles / Cykly v Galerii Cella a následná Undefined Landscape IV / Nevymezená krajina IV v Domě umění v Opavě jsou jeho prvním představením v České republice.
www.hanspeterkuhn.com

MILAN KNÍŽÁK: BROKEN MIND
7. 3. – 18. 4. 2024
Galerie Cella, Matiční 4, Opava
Vernisáž proběhne ve čtvrtek 7. 3. v 18h.

kurátor: Jakub Frank
spolupráce: Petr Studený

V letech 2024–2025 Bludný kámen připravuje sérii výstav věnovanou předním evropským zvukovým umělcům a umělkyním s důrazem na pionýrské a rané experimentální přístupy osobností starší a střední generace. V Galerii Cella a Hovornách na sólových výstavách postupně představíme zvukovou tvorbu Milana Knížáka, Hanse Petera Kuhna, Petera Ablingera, Katalin Ladik, Paula Panhuysena a dalších významných osobností. K výstavám zároveň zveme osobnosti zvukového umění a hudebníky a hudebnice mladší generace, kteří v rámci doprovodných akcí připravují interpretace, reakce či dialog s díly prezentovanými na výstavách.

Milan Knížák (*1940) je aktivním účastníkem uměleckého a společenského dění od 60. let minulého století. Počátky jeho kariéry, kam spadá také dílo představené na výstavě Broken Mind, můžeme považovat za zcela výjimečné nejen v Československu, ale i v mezinárodním kontextu. Knížákův novátorský přístup k hudbě a zvuku, aktivní propojení s hnutím Fluxus, skladatelská činnost, to vše vedlo k jeho náležitému ocenění na mezinárodní umělecké scéně. Jeho dílo z osmdesátých a devadesátých let lze vnímat jako specifický přínos umělecké postmoderně, Knížák v této době mimo jiné propojuje volné umění s módou nebo designem nábytku. Porevoluční působení Milana Knížáka je zároveň úzce spojeno s veřejně exponovanými funkcemi, kdy nejprve zastával pozici rektora Akademie výtvarných umění a následně ředitele Národní Galerie. Aktivity z tohoto období z něj dělají jakýsi přízrak české umělecké scény a kritika působení Milana Knížáka se stává tématem několika uměleckých projektů. Knížák je stále aktivní tvůrce, skladatel a spisovatel. V posledních letech se dá jeho veřejné působení (a částečně i výtvarná tvorba) jen těžko oddělit od pokleslých konzervativně pravicových projevů politického establishmentu. Období po roce 2014 doplňují kromě Knížákovy vlastní výtvarné a skladatelské činnosti také jeho spolupráce s pražskými hudebníky Phaerentzem a Opening Performance Orchestra, kteří se věnují interpretaci Knížákovy rané hudební a umělecké tvorby. Bludný kámen se zvukovému dílu Milana Knížáka věnuje dlouhodobě, provedení Broken Music s Phaerentzem představil na festivalu Pohyb–Zvuk–Prostor 2013 a program Aktual Univerzita s Opening Performance Orchestra na PZP 2019.

Výstava v Galerii Cella se zaměří na Knížákovu tvorbu spojenou se zvukem, předně se bude věnovat jeho ikonickému cyklu Broken Music a dále jeho konceptuálním partiturám a návodům k provádění skladeb. Představí tak jeho nejranější tvorbu, práce sepojené se skupinou Aktual i s hnutím Fluxus. Ve formě zvukových nahrávek a dokumentací budou na výstavě představeny i výše zmiňované spolupráce s hudebníky a hudebními soubory.

Výstava bude otevřená vždy od úterý do čtvrtka v 9–17 hodin.

KRISTINA FINGERLAND: SVÍTÁNÍ
Galerie Cella a Hovorny
15.12.2023–15.2.2024
Vernisáž proběhne v pátek 15.12. v 18h před Hovornami a následně v Galerii Cella v Opavě.

Kurátorka: Anežka Chalupová

V Galerii Cella a Hovornách představujeme sérii výstav, ke kterým jsme přizvali přední české kurátorky. Poslední výstavu letošního roku připravila kurátorka Anežka Chalupová a ke spolupráci oslovila umělkyni Kristinu Fingerland.

Kristina Fingerland je vizuální umělkyně pracující na pomezí ilustrace, objektu, performance, autorského textu a instalace. Absolvovala Ateliér ilustrace na pražské UMPRUM. Během studií se účastnila stáže v Ateliéru sochařství tamtéž a krátce studovala také v Ateliéru malířství III na Akademii výtvarných umění. Svoji práci prezentovala na samostatných i skupinových výstavách například v GAMPA, Pardubice (Mlýnský ostrov. MølleØy, 2023), Display, Praha (Nejen nukleární rodina: Recepty na štěstí, 2022), Galerii Kostka v MeetFactory, Praha (Dvorní asistentka velké sestry Miry, 2022), Galerii Jelení, Praha (Zprávy z Oikos: Alma, Diamon, melogové a gulmy, 2021), Galerii Dukla, Ostrava (Mlazí, 2021) či v galerii Entrance, Praha (Softshell, 2020). Během studia také vytvořila řadu autorských knih, mezi něž patří: Post Mortem či Oikos. Na výstavě v Bludném kameni představí autorka své nejnovější kvašové malby na papíře v kombinaci s textiliemi.  

Anežka Chalupová působí v pražské galerii hunt kastner a v zóně pro umění 8smička, Humpolec. Společně se Sim Binko a Šárkou Havlíkovou založila v roce 2020 Saloon Praha, platformu pro setkávání žen profesionálně působících na výtvarné scéně. Jako kurátorka připravila např. výstavy: Ruka na konci ramene: (Spolu)práce v českém a slovenském umění (8smička, společně s Ondřejem Horákem), Místa chvění: Zvuk jako médium (8smička, společně s Jakubem Frankem) nebo naposledy např. výstavu Jindřišky Jabůrkové: Endless Flow (hunt kastner, společně s Vítem Novákem). V humpolecké 8smičce je kurátorkou Grafického kabinetu (např. Inge Kosková, Lenka Falušiová, Olaf Hanel) a výlohové galerie 8smička Light (např. Matěj Frank, Sára Skoczková, Tereza Bonaventurová).

VĚTRNÉ KRAJINY
Galerie Cella a Hovorny
21.9.–30.11.2023
Vernisáž proběhne ve středu 20.9. v 18h před Hovornami a následně v Galerii Cella v Opavě.

Kurátorka: Lenka Dolanová

Karel Adamus, Kateřina Boudriot–Bažantová, Valentin Držkovic, Ladislava Gažiová, Tomáš Hrůza, Michal Kindernay, Milan Maur, Tomáš Moravec, Jan Poupě, Jindřich Prucha, Zdenek Rykr, Helena Salichová, František Scholtz, Adéla Součková, Lucie Vítková

Grafické řešení: Klára Zahrádková
Architektura: Matěj Frank

Výstava zkoumá způsoby zachycení extrémních meteorologických situací. Mezní zkušenosti související s počasím se stávají odrazem vnitřního světa, ale i nestálosti a neustálého plynutí. Vítr je jeden ze základních meterologických prvků a jeden z nejvýznamnějších činitelů prostředí, v němž žijeme. Všudypřítomný, ale viditelný jen prostřednictvím svého působení.

Pro naše předky byl vítr záhadou a připisovali jeho účinky různým božstvům. Od počátku jeho využívání v dopravě a pro získávání energie větrné jevy pečlivě sledujeme a zaznamenáváme jeho směr a rychlost stále dokonalejšími přístroji. Ve stejné době, kdy vznikaly první anemografy, tedy v polovině 19. století dochází k vrcholnému rozvoji evropské romantické krajinomalby. Název výstavy je vypůjčen z názvu kresebného cyklu Zdenka Rykra (1931), v němž zachytil pohyb větru pomocí spirálovitých čar pokrývajících celou plochu.

Zobrazení větrných jevů může sloužit jako metafora rozervanosti či vnitřní krize, případně signalizuje životní zvraty. Naše emoce a změny nálad mohou souviset i s proměnami počasí, které – jak ukazuje současná situace – nelze zcela pochopit ani ovládnout. Nepředvídatelných situací v období antropocénu v důsledku lidských aktivit stále přibývá i v dosud spíše poklidné střední Evropě, častější jsou vichřice, v posledních letech se objevila i u nás ničivá tornáda. Meteorologické jevy nás konfrontují s něčím, co zůstává do značné míry mimo náš vliv a může narušit náš pocit stability.

_____________

„Vtom se stalo něco divného. Chalupa se otočila dvakrát nebo třikrát dokola a pomalu se začala zvedat do výše. Dorotka měla najednou pocit, jako by letěla v obrovském balónu. Severní a jižní vítr se srazily právě tam, kde stála chalupa, a přesně na tom místě se vytvořil střed víru. Uvnitř víru je vzduch obyčejně klidný, ale tlak větru na chalupu byl ze všech stran tak silný, že ji zvedal stále výš a výš, až se dostala na vrchol vichřice. Tam zůstala chalupa trčet a vichřice ji unášela pryč, mnoho a mnoho mil daleko, tak lehounce, jako byste nesli pírko.“/L. Frank Baum, Čaroděj ze země Oz. Překlad Jakub Markovič. Praha, 2000/

Recenze Jaroslava Michny, Na větrné Celle, Artalk.cz, 22. 11. 2023
https://artalk.info/news/na-vetrne-celle

Větrné krajiny – vernisáž
Foto(c) Kuba Kožiál, Bludný kámen

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Větrné krajiny – instalace
Foto(c) Kuba Kožiál, Bludný kámen

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Vystavující: Michal Durda a Zuzana Černocká, Monika Markytánová, Martin Zahradník, Veronika Kubošová, Marie Paterová, Martina Minařík-Pavelková, Václav Minařík, Kateřina Musilová, Ivana Štenclová, Tereza Svatošová, Tomáš Skalík, Zuzana Bittnerová, David Holubec, Petr Bulava, Prokop Harazim, Karolína Liberová, Lenka Vítková, Martina Melecká, Anna Ulahelová, Laura Pavelková, Nikol Poštulková, Jakub Rusnáček, Marek Grygarčík, Barbora Kostková, Barbora Hánová, Natálie Balková, Daniel Barták, Lukáš Pavlíček, Ondřej Géla, Jamie Hrabců, Michal Kaštovský, Maru Novakova, Bára Olejníčková, Karolína Schön, Markéta Balcárková, Jitka Janečková, Sára Hold, Pavel Ochotský, Zuzana Moldříková, Marie Bernardová, Denisa Dačírková, Markéta Benatzká, Kateřina Turková, Veronika Orthen

Místo: Areál Továrny Litultovice 168, Litultovice 168, 747 55 Litultovice
Vernisáž 1. 7. v 16:00 (v rámci kulturního festivalu Hadámku hobluj! 2023)
Ukončení: 6. 12. 2023
Pořadatel: Továrna Litultovice, Art Consultancy, Bludný kámen
Kurátoři: Tomáš Skalík, Martin Klimeš
Mediální partner: Umělecké obory Střední školy průmyslové a umělecké, Opava

Výstava bude zahájena v rámci festivalu HADÁMKU HOBLUJ!

Výstava představít práce absolventů Střední školy průmyslové a umělecké v Opavě, která v letošním roce slaví 30 let od založení.