TOMÁŠ MORAVANSKÝ: STAR TREK DEEP SPACE 9 – 1080P 12 HOURS
21.2.–13.4.2023
Galerie Cella a Hovorny
Zahájení proběhne v úterý 21.2. v 18 h před Hovornami na Masarykově tř.

V Galerii Cella a Hovornách zahajujeme sérii výstav, ke kterým jsme přizvali přední české kurátorky. První výstavu připravila Katarína Klusová a ke spolupráci oslovila Tomáše Moravanského.

Tomáš Moravanský (*1991, žije a působí v Brně)
V současné době je doktorandem na Katedře dějin a teorie umění (pod vedením Václava Magida) na Fakultě výtvarných umění v Brně. Tvoří v oblastech galerijních instalací, experimentálních scénických forem, intervencí ve veřejném prostoru, pohyblivého obrazu, krátkých filmů, fotografie, textu, zvuku, hudební produkce, performance, dramaturgie současného tance a choreografie. 
www.institutinstitut.com

Katarína Klusová (žije a působí v Brně a Třinci)
Kurátorka, umělkyně a pedagožka. Od roku 2015 je hlavní kurátorkou Galerie města Třince, kde pravidelně představuje současné mladé umění, ale také autory a autorky starší generace. Podílela se na řadě výstavních a uměleckých projektů mj. pro Galerii TIC a OFF/Format, PLATO, Galerii Dole, Galerii výtvarného umění ve Zlíně, Galerii současného umění Prostějov aj.

VLADIMÍR TURNER:
Wise Monkeys
13.12.2022 – 16.2.2023
Galerie Cella a Hovorny, Opava
Zahájení proběhne 13.12. v 18 hodin před Hovornami na Masarykově tř. 

Ať už jde o videa a filmy, objekty, instalace, intervence ve veřejném prostoru nebo performance, je Vladimírova tvorba prostoupena reakcemi na problematická společenská témata a kritikou globálního konzumně orientovaného světa. Svými jasnými a srozumitelnými gesty se vyjadřuje k širokému spektru současných problémů. Ač často pracuje s lokálním kontextem – například krize bydlení v Praze, znečištění v Bangkoku nebo problematika greenwashingu představená v Luhačovicích – je až bolestné uvědomit si, že se tyto problémy týkají celého světa.

Navzdory neustálé společenské a politické kritice obsažené v Turnerových dílech jej ale nelze zařadit „jen“ do kategorie angažovaného umění. Vedle angažovanosti je pro Vladimírovy projekty typická silná vizualita, často i paradoxní hravost. Méně známé, ale neméně zajímavé jsou potom jeho poetické experimenty s matérií videa a dokumenty připravované pro veřejnoprávní média a neziskové organizace.

Výstava Wise Monkeys se prostřednictvím Turnerových videí, instalací a takřka surrealistických objektů táže po tom, zda se navzdory svému přístupu k přírodě a zdrojům můžeme nadále považovat za nejmoudřejší živočichy obývající Zemi.

VLADIMÍR TURNER (*1986, Praha) studoval v letech 2005–2009 na pražské FAMU (audiovizuální studia) a v letech 2010–2013 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (ateliér Intermediální konfrontace, J. David); od roku 2020 pokračuje v doktorském studiu na pražské Akademii výtvarných umění. Absolvoval stáže a rezidenční pobyty v Buenos Aires (2008–2009, Universidad de Cine), Valencii, Brisbane, Toulouse (2013, Office de la créativité), Rotterdamu (2014, Het Wilde Wetten) ad. Výběr ze samostatných výstav: Cool District, Het Wilde Weten, Rotterdam, Berlínskej Model, Praha, 2014; Frutti di Mare, NoD Gallery, Praha, 2018; Matter of Time, Projet Space Festival, Berlín, 2019; Gas Chamber, Bunk Gallery, Most, 2021. V oblasti dokumentárního filmu získal řadu ocenění v ČR i zahraničí a zúčastnil se mnoha mezinárodních festivalů. V roce 2017/2018 vedl ateliér hostujícího pedagoga v Centru audiovizuálních studií na pražské FAMU.

www.sgnlr.com

kurátor: Matěj Frank

ALA SAVASHEVICH: JE TADY ZEĎ, KTEROU NEVIDÍME | VERNISÁŽ
2. 11. – 8. 12. 2022
Galerie Cella a Hovorny

Ala Savashevich, původem běloruská umělkyně žijcící dlouhodobě v polské Wrocławi, využívá výtvarné prostředky ke komentování a kritice minulé i současné politické a společenské situace. Ať už jde o reálie rodného Běloruska, celého východního bloku, ale přeneseně také všech kolonialismem stižených zemí i jejich kolonizátorů, její práce vypovídají o kolektivní paměti, její cenzuře, vymázávání nebo aktualizaci. Obsahově navazuje na východoevropské umělce a umělkyně, kteří se výrazně prosadili po pádu železné opony, kdy se z vlastní zkušenosti, ale zároveň již z odstupu a svobodně vyjadřovali k prožité totalitní realitě. Její pozice je nicméně kvůli specifické situaci v poslední evropské diktatuře na prahu jejího vstupu do válečného konfliktu na straně agresora zcela autentická a aktuální, a její odstup a svoboda veřejně představovat svou práci jsou možné jen díky životu v emigraci.

Ala Savashevich (*1989, Stolin, BLR) Vystudovala Běloruskou státní akademii umění (Minsk, 2010-2014) a Akademii výtvarných umění Eugeniusze Gepperta (Wrocław, 2014-2017). V roce 2021 absolvovala postgraduální studium na Akademii výtvarných umění Jana Matejky v Krakově. Umělkyně pracuje s instalací, fotografií, videem a performancí a účastnila se výstav v Bělorusku, Polsku, na Ukrajině, v Německu a Rakousku. V současné době žije a pracuje v polské Wrocławi.

OPAVA: PO PROUDU ZVUKU II — MAGDALÉNA MANDERLOVÁ & MICHAL KINDERNAY
Galerie Cella a Hovorny
23. 8. – 15. 10. 2022
Zahájení proběhne před Hovornami na Masarykově tř., následně se přesuneme do Galerie Cella.
Po zahájení proběhne v Matičním domě koncert Bryana Eubankse a Xaviera Lopeze v rámci cyklu Pohyby–Zvuky–Prostory, který v letošním roce připravuje kurátor Paweł Szroniak.

Dlouholetým výstavním tématem Bludného kamene je zvuk a zvuková prostředí. S touto vrozenou preferencí pořadatele a organizátora experimentálních koncertů a řady netradičních multimediálních a intermediálních výstav koresponduje i pokračující spolupráce s Magdalénou Manderlovou a Michalem Kindernayem. Na podzim loňského roku představili tito umělci v Galerii Cella částečné průzkumy terénu souvisícího s řekou Opava a zvuky, které vydává a které kolem ní zní. Nyní se tvůrci chystají svou více než roční práci uzavřít a představit veřejnosti. Kromě zahájení výstavy je součástí celého konceptu obou umělců křest publikace Po proudu zvuku, zahájení internetové aktivity Zvuky Opavy a komentované poslouchárny krajiny kolem řeky Opavy.

Výstava samotná je estetickým uchopením zvuku jako takového a zvuku, který zní kolem řeky Opavy. Publikace Po proudu zvuku je subjektivně objektivní literární zprávou o Opavě, jejím okolí, její historií a především o její stejnojmenné řece a zvucích, které bylo a je možno slyšet. Komentovaná poslouchárna by měla nechat zaznít zvuk krajiny v její autentické podobě a konečně webové stránky Zvuky Opavy by měly být otevřeným depozitářem zvuků tohoto města a jeho okolí. Uskutečňováním možností těchto stránek má Opava historickou příležitost vlastnit a rozvíjet svou zvukovou paměť, tedy něco pro Opavu zcela nového a jedinečného.

DOPROVODNÉ PROGRAMY K VÝSTAVĚ:

27. 8. 
Po proudu zvuku: zvuková citlivost v terénu 
Celodenní exkurze, série přednášek a procházek po Opavském regionu

22. – 23. 9.
Kozmic Sounds – celodenní vysílání na Radio Art Zone
www.radioart.zone

15. 10. 
Komentovaná prohlídka výstavy v rámci festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor

www.zvukyopavy.cz

Výstavní projekt Po proudu zvuku byl finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR, Magistrátem města Opavy, Norwegian Visual Artists Fund, Trondheim kommunea Office for Contemporary Art Norway.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Foto: Kuba Kožiál

ANNEGRET HEINL A JAN STEKLÍK: BACK IN OPAVA 
15. 6. – 18. 8. 2022
Galerie Cella a Hovorny

ZAHÁJENÍ PROBĚHNE 15.6. V 18H PŘED HOVORNAMI.

Annegret a Jan jezdívali do Opavy v minulých dvou desetiletích poměrně často. Vystavovali samostatně nebo s Karlem Neprašem či Benem Pattersonem v Domě umění, ale také na výstavách k poctě Johna Cagea „Na houby“ a Jiřího Koláře „Vy troubo!“. Naposledy se výstavně v Opavě setkali s dalšími umělci – Jennifer de Felice a Tomášem Skalíkem – v Galerii Cella v roce 2014. 
Výstava Back in Opava představí Steklíkův kresebný koncept Dablovky, na kterém pracoval s řadou uměleckých přátel. V Gelerii Cella bude vystaven cyklus, který vytvořili společně s Annegret Heinl, umělkyní z Kolína nad Rýnem. Od ní bude také možno poznat nové kresby vytvořené na zdi Celly a shlédnout živou kresbu v Hovornách, při níž zahájení výstavy proběhne.

MARIE LUKÁČOVÁ: TIPY NA DOMÁCÍ POHODU
5. 4. – 9. 6. 2022
Galerie Cella a Hovorny
kurátor: Jakub Frank

Na další výstavě v Galerii Cella, kde se od loňského roku soustředíme na autory a témata spojené s Opavou a regionem, se na samostatné výstavě představí opavská rodačka Marie Lukáčová (*1991). Marie studovala malbu na brněnské FAVU, sochu na Kunstakademie v Mohuči, působila v Ateliéru bez vedoucího a diplomovala v Ateliéru supermedií na pražské Umprum. V současnosti vyučuje na Centru audiovizuálních studií na pražské FAMU. V roce 2019 byla finalistkou CJCH a získala ocenění za nejlepší experimentální film na festivalu Ji.hlava. Vystavovala na řadě míst v ČR (mj. Artwall, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Meetfactory), v New Yorku, Stuttgartu nebo Lublani. Tvoří digitální kresby a grafiku, je autorkou uměleckých videí a rapových tracků (a videoklipů), které využívá v galerijních instalacích. V Galerii Cella představí sérii nejnovějších digitálních kreseb evokujících surreálnou estetiku tarotových karet a komiksové fantastiky.

www.marielukacova.com

Komentovaná prohlídka výstavy umělce Marka Thera. Součástí prohlídky bude rozhovor umělce s kurátorem Jakubem Frankem. 

MARK THER: ZLATÝ PRECLÍK / GULDNES PREZL
21. 12. 2021 – 17. 3. 2022
Galerie Cella a Hovorny
realizace, spolupráce: Matěj Frank
kurátor: Jakub Frank

Výstava Zlatý preclík / Guldnes Prezl je autorským převyprávěním příběhu ze slezských sudet. Dobu, kdy se příběh udál, můžeme jen přibližně odhadovat. Historická autenticita zde však není zásadní. Do určité míry podléhá historickým reáliím, z větší části je však pábitelskou invencí vypravěče. V kontextu prací Marka Thera můžeme původ formálních aspektů výstavy Zlatý preclík hledat jak v jeho filmech, v nichž vypráví smyšlené příběhy konstruované na pozadí pravdivých událostí, tak v jeho výstavních projektech z posledních let, jejichž bohatá výpravnost často připomíná filmové kulisy nebo divadelní scénografii.

Mark Ther je vizuální umělec, autor filmů a uměleckých instalací. V roce 2011 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve svých filmech často pracuje se smyšlenými příběhy vsazenými do skutečného kontextu. Důležitým tématem jsou pro něj menšiny a události spojené s německým obyvatelstvem na českém území. Redukované výrazové prostředky a precizní práci s detailem využívá jak ve filmech, tak ve svých instalacích, a v posledních letech také v kresbě, která se u něj proměnila z nástroje pro návrh storyboardů v samostatný výrazový prostředek. 
Výstava Zlatý preclík / Guldnes Prezl je autorovou druhou výstavou v Galerii Cella (Mark Ther: 30.5. je fér i 29.5. je fér, 2013).

MARK THER: ZLATÝ PRECLÍK / GULDNES PREZL
21. 12. 2021 – 24. 2. 2022
Galerie Cella a Hovorny
realizace, spolupráce: Matěj Frank
kurátor: Jakub Frank

Výstava Zlatý preclík / Guldnes Prezl je autorským převyprávěním příběhu ze slezských sudet. Dobu, kdy se příběh udál, můžeme jen přibližně odhadovat. Historická autenticita zde však není zásadní. Do určité míry podléhá historickým reáliím, z větší části je však pábitelskou invencí vypravěče. V kontextu prací Marka Thera můžeme původ formálních aspektů výstavy Zlatý preclík hledat jak v jeho filmech, v nichž vypráví smyšlené příběhy konstruované na pozadí pravdivých událostí, tak v jeho výstavních projektech z posledních let, jejichž bohatá výpravnost často připomíná filmové kulisy nebo divadelní scénografii.

Mark Ther je vizuální umělec, autor filmů a uměleckých instalací. V roce 2011 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ve svých filmech často pracuje se smyšlenými příběhy vsazenými do skutečného kontextu. Důležitým tématem jsou pro něj menšiny a události spojené s německým obyvatelstvem na českém území. Redukované výrazové prostředky a precizní práci s detailem využívá jak ve filmech, tak ve svých instalacích, a v posledních letech také v kresbě, která se u něj proměnila z nástroje pro návrh storyboardů v samostatný výrazový prostředek. 
Výstava Zlatý preclík / Guldnes Prezl je autorovou druhou výstavou v Galerii Cella (Mark Ther: 30.5. je fér i 29.5. je fér, 2013).

Opava: po proudu zvuku
Magdaléna Manderlová a Michal Kindernay

Vernisáž – středa 20. 10. 2021 v 18 hodin před Hovornami (Masarykova tř., pod bývalou poštou). Po zahájení bude následovat poslech zvuků v Galerii Cella.

Výstava potrvá do 9.12. 2021
Otevřeno – ÚT-ČT  9-11 hod., 13-17 hod.
Kurátor – Martin Klimeš

Dlouholetým výstavním tématem Bludného kamene je zvuk a zvuková prostředí. S touto preferencí pořadatele a organizátora experimentálních koncertů a řady netradičních multimediáních a intermediálních výstav koresponduje spolupráce mladých umělců Magdalény Manderlové a Michala Kindernaye. Ta představí Opavu  a její okolí prostřednictvím zvukové kvality, která je objevována a dokumentována v prostředí urbánním a přírodním. Spojnicí práce obou umělců tvoří řeka Opava. Michal ji zkoumá od jejího pramene po město Opavu a Magdaléna sleduje její tok z Opavy až k Odře. Řeka protéká územími se specifickou pamětí, v nichž se nezřídka přepisovaly dějiny, mísily vlivy etnické, společenské, kulturní, národnostní a jazykové. Opava teče krajinou krásnou divokou, ale rovněž regulovanou zemědělskou, na své cestě protéká také dvěma městy a řadou obcí. Oba umělci přistupují k zvolenému tématu odlišně. Magdaléna Manderlová reprezentuje spíše intuitivní přístup a zřetelně vychází z pozice hudební a zvukové umělkyně, rodačky z Dolního Benešova. Ve své práci se zabývá vlastnimi zvukovými reflexemi a hrou s místním nářečím. Výsledkem je zvukový příběh propojující hudební prvky, zpěv, mluvené slovo a terénní nahrávky. Michal Kindernay ztělesňuje více racionální a systematické uchopování zkoumaného problému. Na jedné straně dokumentuje zvukové kvality krajiny, kterou prochází, na straně druhé vytváří instalace, které vodní tok rozehrává a vytváří tak výjimečná zvuková představení. Oba umělci využívají i zvukový materiál pocházející z jejich rozhovorů s různými odborníky – ekology, literárními historiky, sociology nebo z rozličných náhodných setkání s pamětníky či jinými  citlivými pozorovateli.

Práce Michala Kindernaye a Magdalény Manderlové je podobna vědeckému zkoumání, u něhož výsledek nemůže mít předem daný tvar a formuje se teprve v průběhu vlastního bádání. Objektivní poznávání a dokumentování se prolíná s tvořivostí a výsledek je jedinečným mapováním konkrétního místa, ale rovněž i estetickou reflexí jeho atmosféry. Vzniká tak pozoruhodná zvuková essay mající jak svou dokumentační hodnotu, tak i nezávislou uměleckou kvalitu. Výzkum Magdalény a Michala je rozdělen do dvou částí. Ta první bude nyní představena v Galerii Cella, ta druhá, jejíž součástí bude publikace představující zkoumaný problém z rozličných úhlů pohledů a webová stránka mapující zvuky Opavska, se připravuje na jaro příštího roku.

Martin Klimeš

KAROLÍNA LIBEROVÁ A EVA KOŤÁTKOVÁ: 
PO VYPRÁNÍ JSEM ÚPLNĚ ZMĚNILA TVAR. NA LEVÉ NOZE JSEM NAŠLA TRHLINU, KRK SE PÁŘE. 
Galerie Cella a Hovorny
30. 7. – 30. 9. 2021
Vernisáž proběhne v pátek 30. 7. v 18 hodin před Hovornami na Masarykově tř., následně se přesuneme do Galerie Cella.
Po vernisáži proběhne koncert PHOLO (IT) / DoShaska v Matičním domě.
https://www.facebook.com/events/298824361977319

Na další výstavě v Galerii Cella, kde se letos soustředíme na autory a témata spojené s Opavou a regionem, se představí opavská rodačka Karolína Liberová ve společném projektu s umělkyní Evou Koťátkovou. Umělkyně připravily společný projekt vycházející z loni obhájené diplomové práce Karolíny Liberové a ze společného zájmu o tělo, oblečení a textilní materiály.
__________

MANUÁL PRO OBLEČENÍ NĚKTERÝCH ČÁSTÍ TĚLA A JEJICH ÚDRŽBU

Oblečení chodidel

Postavte se přímo na metr nebo na papír, chodidlo obkreslete tužkou a přeměřte. Je dobré změřit všechna chodidla (podle počtu, kterým disponujete). Není výjimkou, že nohy mají rozdílnou délku. V takovém případě se vždy řídíme podle největšího chodidla. Volný prostor obuvi u menších chodidel, než je obuv, můžeme vycpat vatou nebou papírem. Pro každou příležitost je vhodný jiný druh obuvi, proto při výběru pečlivě zvažte účel, k němuž bude obuv používána. Obuv užívaná k jinému účelu, než je určena, nemůže být reklamována. Obuv není vodotěsná. Pokud dojde k promáčení obuvi, dbejte na její včasné očištění, vysušení a nakrémování krémem. Nechte obuv vyschnout při pokojové teplotě. Nesušte na radiátoru, v sušičce, na ohni, fénem, nebo ani jiným zdrojem přímého tepla. Vyplňte botu papírem nebo napněte na napínák, zachová si tak původní tvar.

Oblečení nohou

Pro každou příležitost je vhodný jiný druh nohavic, proto při výběru pečlivě zvažte účel, k němuž budou používány. Nohavice užívané k jinému účelu, než jsou určeny, nemohou být reklamovány. Pokud vám nohavice zmoknou nebo se vám něco vylije v kapsách, vyplňte kapsy papírem nebo napněte na napínák, zachovají si tak původní tvar. Nedoporučujeme sezení či ležení jen na jednom místě nohavic, ale rovnoměrné využívání jejich plochy. Pravidelné dlouhé sezení na jednom místě může mít za následek jejich rychlé vysezení. Na velkých vodorovných plochách se po častějším sezení mohou objevit vlny, které jsou více či méně v závislosti od hrubosti a typu materiálů. Nohavice je třeba zatěžovat rovnoměrně, je třeba střídat pravou a levou. To stejné platí i u kapes: kapsy u kalhot je třeba zatěžovat rovnoměrně, je třeba střídat pravou a levou. Doporučujeme sedět na rozličných místech a v různých polohách. Důležité je též osvojit si co nejdříve správné sedací návyky. Trénujte své tělo v takovém druhu sezení, abyste se co nejvíce vyvarovali prodřenin a žmolků. Žmolky se tvoří třením oblečení o povrch potahu. Povrch byste měli po každém použití vyhladit rukou.

Oblečení rukou

Rukávy prodlužujeme ZDARMA. Vytahané rukávy zkracujeme ZDARMA. Prodřené lokty opravujeme ZDARMA. Pro každou příležitost je vhodný jiný druh rukávů, proto při výběru pečlivě zvažte účel, k němuž budou používány. Rukávy užívané k jinému účelu, než jsou určeny, nemůžou být reklamovány. Pokud vám rukávy zmoknou nebo je do něčeho omylem namočíte, vyplňte je papírem nebo napněte na napínák, zachovají si tak původní tvar. Rukávy je třeba zatěžovat rovnoměrně, je třeba střídat pravou a levou. Na velkých vodorovných plochách se při častějším užívání mohou objevit vlny, které jsou více či méně v závislosti od hrubosti a typu materiálů. Vytahané rukávy a žmolky na vlněném oblečení patří mezi časté noční můry. 

Oblečení hlavy

Postavte se hlavou přímo na metr nebo na papír, hlavu obkreslete tužkou a přeměřte. Pro každou příležitost je vhodný jiný druh pokrývky hlavy, proto při výběru pečlivě zvažte účel, k němuž bude používána. Pokrývka hlavy není vodotěsná. Pokud dojde k jejímu promáčení, dbejte na její včasné očištění, vysušení a nakrémování krémem. Nechte ji vyschnout při pokojové teplotě. Nesušte na radiátoru, v sušičce, na ohni, fénem, ani jiným zdrojem přímého tepla. Vyplňte pokrývku hlavy papírem nebo napněte na napínák, zachová si tak původní tvar. Pokrývku hlavy zvětšujeme a zmenšujeme ZDARMA. Pokrývku hlavy je třeba zatěžovat rovnoměrně, doporučujeme ji nosit na rozličných místech a v různých polohách.