Gerard Lebik interpretuje Szpakowského | koncert

4/6 2022 19:00

Fb

GERARD LEBIK INTERPRETUJE SZPAKOWSKÉHO | KONCERT
4. 6. 2022
Matiční dům / Bludný kámen

Gerard Lebik se ve své reinterpretaci vybraných kreseb Wacława Szpakowského z cyklu Rytmické linie pokouší vytěžit jejich zvukový potenciál. Szpakowského díla zde slouží jako jakási partitura realizovaná in situ v procesu sonifikace prostoru. Skladba, kterou Lebik představí v Olomouci, je tedy pokusem přenést dvojrozměrnost Rytmických linií do oblasti architektury za pomoci analýzy jejích akustických vlastností.

Linie rytmiczne

C4 cs. 1924
D2 ca. 1925
D1 ca. 1928
F3 ca. 1925
Untilted, series,ca. S 1939-1943
Untilted, series,ca. S 1950

http://www.msl.org.pl/…/waclaw-szpakowski-linie…

Gerard Lebik je zvukový umělec působící v oblasti improvizované, experimentální a intermediální hudby. V roce 2007 absolvoval Hudební akademii ve Vratislavi. Je autorem mnoha instalací a zvukových intervencí. Jeho tvorba je založena na stojatém vlnění, zpětné vazbě, oscilacích a rezonancích, jednoduchých tónech a bílém šumu, binaurálním a vícekanálovém zvuku. Spolupracoval mimo jiné s Keithem Rowem, Burkhardem Beinsem, Ryoko Akamou, Philem Mintonem, Davidem Maranhou, Noidem a Kasperem Toeplitzem. Je umělecký ředitel festivalu Sanatorium Dźwięku v Sokołowsku.

www.gerardlebik.net

Wacław Szpakowski (1883-1973) – polský výtvarník, architekt, fotograf a hudebník. Předchůdce geometrického umění, minimal-artu a op-artu. Průkopník polské umělecké avantgardy. Szpakowski věřil v možnost vytvoření uceleného vizuálního systému pro popis reality. Fascinovala ho rytmicky se opakující struktura přírody, její cyklická povaha, a jeho abstraktní způsob myšlení ho vedl k hledání lineárních vzorů v různých jevech vyskytujících se v přírodě, architektuře, umění a vědě. To se stalo základem pro systémy grafických zápisů nekonečných linií, které vytvořil, a pro pozdější tvorbu systémů rytmických linií. Definoval si vlastní jazyk forem a znaků, jimiž se snažil ve svých kresbách odrážet dílčí strukturu světa. Nizozemský spisovatel W. F. Hermans v jeho díle objevil „prvotní vášeň objevitelů nekonečna, objevitelů struktury světa“.

V oblasti výtvarného umění Szpakowski navrhl novou linii vývoje umění, která jej od „prapůvodního bodu“ ve starořecké kultuře přivedla přímo do současnosti – ignorujíc celou tradici vývoje iluzionistického umění založeného na reprezentaci a centrální perspektivě s rámovaným obrazem jako jeho nejtypičtějším produktem. Jeho kresby ignorují celou velkou problematiku obrazu, tak důležitou nejen pro malířství, ale i pro takzvaná nová média, tedy především fotografii a film. 

Rytmické linie jsou synkretickým dílem, protože sahají ke společným zdrojům umění a vědy, výtvarného umění a hudby, a dokonce, již symbolicky, ke společným zdrojům písma, a tedy i literatury. Rytmické linie mohou být – a tak je Matila Ghyka popisuje ve vztahu k současné matematice a starověkému vědění – současně uměleckým, hudebním i vědeckým dílem.