Peter Graham / Cosa vostra (Vaše věc)

KoncertPerformanceVýstavaMatiční dům, Opava

Vernisáž výstavy kreseb, koláží a objektů skladatele, hudebníka a vizuálního tvůrce Jaroslava Šťastného alias Petera Grahama. Na vernisáži zahraje Ivan Palacký.

Kurátorem Martin Klimeš

Vernisáži předchází vernisáž výstavy Julie Gryboś a Barbory Zentkové v Celle v 17 hodin.

Jaroslav Šťastný je v uměleckém světě znám pod přezdívkou Peter Graham. Působí jako skladatel soudobé vážné hudby, hraje v několika mezinárodních uskupeních praktikujících improvizační přístupy, ale také jako jazzový pianista. Vydal se svými skladbami řadu CD, učí na Hudební fakultě brněnské JAMU, jeho kompozice se pravidelně objevují na koncertech soudobé hudby v Praze, Ostravě, Brně, Velké Británii, Německu, Polsku, Rakousku, Itálii, USA a řadě dalších zemí.

V posledních několika letech dává o sobě vědět i jako vizuální tvůrce. Peter Graham, zdá se, přistupuje ke své výtvarné tvorbě s vědomím toho, že vše už bylo vytvořeno, nakresleno, a proto začíná úplně od počátku. Zajímají jej jednoduché čáry, neumětelské či dětské  kresby, šmouhy, náhodné skvrny, shluky a zašmodrchance čar vytvářejících neotřelé kompozice, ke kterým často přidává nalezené fragmenty jiných kreseb, výstřižků, zbytky fotografiíí a reprodukcí. Grahamovy práce nezobrazují nic z předmětného světa, podobně jako hudba, z které si umělec přináší metodu improvizace, schopnost rychle reagovat na danou chvíli, na zázračnou konstelaci náhodně sestavených čar a skvrn. Jeho práce vyjadřují jen to, co v nich umíme sami číst a prožívat.  Jejich smysl není utvářen předem, zvenku, ale vzniká v průběhu. Peter Graham ochotně přijímá jako součást své práce nejrůznější zásahy a nechtěné záznamy, které se vizuálně projevily v průběhu času na papíru či jiné podložce sloužící umělci jako podklad umělecké tvorby. Zajímá se o náhodně vzniklé skvrny a čáry, Grahamova tvorba má v sobě kus dětské přímočarosti, taoistické nezáměrnosti, současné jednoduchosti a minimalistické přirozenosti.  Představené práce jsou vystavené z útržků, náhodných, bezděčných kresebných zásahů, fragmentů obrazů, které už dávno pozbyly platnosti. Přestože se tvůrce snaží při jejich vzniku potlačit své lyrické „já“ ve prospěch náhody, improvizace a hledání, jeho kresby a koláže jsou velmi poetické a jemné, jsou propojením taoistického principu záměrného nečinění  wu-wei a středoevropské citlivosti k existenciálním významům, jsou to  jakési záznamy chvil, dotýkání se prchavosti času nebo subjektivní deníky s trvalou platností.