František Kowolowski: Problém temporality v performančním umění

Lecture

Přednáška Františka Kowolowského na Slezské univerzitě v Opavě. Koná se v prostorách Oddělení kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo – Ústav bohemistiky a knihovnictví – posluchárna M9 (Masarykova třída 37)

František Kowolowski, narozený 30. září 1967 v Třinci, obecně zapadá do rámce ostravské výtvarné scény, jenž se vyprofilovala kolem poloviny devadesátých let. Od roku 1986 studoval v ateliéru malby Jana Tarasina a Ryszarda Winiarskiego na Akademia Sztuk Pięknych w Warszawie, kterou absolvoval v roce 1991 svou diplomovou prací s názvem Mýty a živly. V, pro Cenu Jindřicha Chalupeckého, překotném roce 2000 byl dokonce jedním z jejích finalistů. Zatímco v Brně, jeho bydlišti, je patrně nejvíce v podvědomí jeho vynikající kurátorská činnost – postupně v Moravské galerii v Brně (1994 – 1996) a Domě umění města Brna (od roku 2000) a činnost na poli teorie umění, tak v Ostravě je jedním ze základních pilířů tamější umělecké scény. Mimo pedagogické působení na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě, co by vedoucí Ateliéru malby II, je také společně s Jiřím Surůvkou a Petrem Lysáčkem jedním ze členů skupiny František Lozinski, o.p.s.

Pro Kowolowského akční tvorbu, která je důležitou součástí jeho díla, je typickým rysem zkoumání role umělce skrze jeho vlastní fyzické nasazení a pro ostravskou scénu tolik typický model sociálně kritické a ironické subverze, jejíž gesta jsou umělci delegována na svou vlastní osobu do podoby tzv. zrcadla, jsou jistě rovněž jeho neodmyslitelnou součástí. V konečném důsledku je v jeho performancích důležitým motivem mlčení a samotné sdělení prostřednictvím stručných a dobře mířených hesel. Za všechny může být dobrým příkladem video This Body Belongs to Art z roku 2002, na němž si nechal do zad vyřezat tento nápis jako demonstraci aspektu tělesného nasazení v umění. V rámci jiné akce, provedené v čínském Pekingu, s názvem Nomádská strategie (2009), při níž přímo ve veřejném prostoru tiše demonstroval s drobnými kartonovými tabulkami, jenž nesly hesla jako World is our image, This reality was captured by art nebo Time is composed of nothing.

Pro jeho dílo, řekněme, hmotného charakteru je opět typická vlastní časovost, procesuálnost a jakási nestálost. Za příklad poslouží instalace s názvem Lokální entropie (2008) nebo jeho Depozitáře. Prvním takovým depozitářem byla Kancelář (2000, Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého, Veletržní palác), jenž byla matematickým rozkladem inventáře kurátorského pracoviště. Jeho druhý Depozitář (2002, Moravská galerie v Brně) byl instalací skutečného depozitu se sbírkovými předměty Moravské galerie s kartotéční skříní a stolem pro jeho správce a zatím posledním takovým depozitem byla jeho výstava s názvem Depositum v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2012), v němž již však poprvé použil výhradně svá vlastní díla.

Použitá literatura:
Jiří Ptáček, Performer z depozitáře, Art & Antiques, 2012, č. 5, 7.5., s. 42-43.

zdroj: http://www.artlist.cz/frantisek-kowolowski-3186/