Paul Gründorfer & Mikko Savela, Rafal Mazur | Pohyby-zvuky-prostory

ConcertMatiční house, Opava

Připravovaný dvojkoncert v Matičním domě / Bludném kameni se uskuteční jako součást programu Pohyby-zvuky-prostory zaměřeného na aktuální podoby mezinárodní hudební a zvukové tvorby. Koncert se koná u příležitosti dvacetipětiletého výročí vzniku spolku Bludný kámen.

Mikko SAVELA je finský kytarista, který se ale narodil a dnes i žije ve městě Umeá ve Švédsku. Po prozkoumání několika hudebních žánrů s řadou skupin se ponořil do nekonečného světa volné improvizace. Začal experimentovat s různými způsoby hry na kytaru. Tu dnes používá téměř výlučně položenou ve vodorovné poloze a spíše jako bicí set než harmonicko-melodický nástroj. Hraje na struny oběma rukama, pokládá na ně různé předměty, kovovými objekty tluče na tělo kytary, využívá všech možných rozšířených způsobů a možností hry na tento klasický nástroj. Kromě kytary používá různé druhy mikrofonů a elektroniku.
www.mikkosavela.com
vimeo.com/302056369

Paul GRÜNDORFER, rakouský tvůrce usazený ve Vídni, zkoumá zvuk jako specifický fenomén akce a reakce na podmínky konkrétního prostředí.  Jeho práce se zaměřují na procesy, které se vyvíjejí v prostoru, kde zvuk není považován pouze za abstraktní médium, ale v němž se také přímo spojuje, ovlivňuje a zrcadlí sociální a životní prostředí. Zabývá se nestabilitou systémů, zpochybňuje roli kontroly a hledá mechanismy, které by mohly být primárně skryté. Kromě zvukových performancí se Paul zabývá tvorbou zvukově vizuálních instalací.
tricx.net

Rafal MAZUR

„Nejkrásnější tón nemá žádný zvuk“ (大音希聲)

Tento taoistický citát ve svém paradoxu mimochodem krásně vystihuje podstatu Mazurova umění. Hrát jen tak, lehce, jako když člověk dýchá. Rafal Mazur patří mezi důležité, prominentní evropské hráče free jazzu a volné improvizace. Jeho hra ztělesňuje taoistické propojení mysli a těla se spontánní hudební improvizací. Na akustickou basovou kytaru hraje svébytným způsobem, který ocení jak obdivovatelé nekonformních technik, tak milovníci klasické jazzové hry. Jeho hra svou ladností a soustředěním může vizuálně připomínat praxi tchaj-ťi, uplatňuje v ní netradiční zvuky, rytmicko-melodické kaskády, hru smyčcem, vybrnkávání prsty a především krásné hluboké tóny vibrující celým posluchačovým tělem. K 20. výročí své tvůrčí práce v oblasti volné improvizace si Rafal připravil nový program vycházející z využití efektů typických pro elektrickou kytaru. Ve spojení s originální akustickou basovou kytarou tak dojde ke kombinaci síly těžkého rokového zvuku a vibrace s podmanivostí sofistikované spontánní improvizace na free-jazzových základech.