BRYAN EUBANKS & XAVIER LOPEZ
23. 8. 2022 v 19h
Matiční dům / Bludný kámen

Koncert je součástí cyklu Pohyby–Zvuky–Prostory, který v letošním roce připravuje polský kurátor Paweł Szroniak.

Koncert proběhne v návaznosti na zahájení výstavního a archivačního projektu Opava: po proudu zvuku II — Magdaléna Manderlová & Michal Kindernay.
>>> https://www.facebook.com/events/726311698672162

Druhý koncert z cyklu Pohyby-Zvuky-Prostory bude dalším pokusem o navázání nesamozřejmých vztahů mezi současnou hudbou a minimalistickým a konceptuálním uměním. Zvláštní důraz přitom bude kladen na strukturální a prostorová východiska. Vystupující umělci budou představeni jako vrcholní protagonisté méně známých tradic experimentální hudby.
Na koncertě zazní skladba Bryana Eubankse a Xaviera Lopeze, která využívá kompoziční schéma odvozené z textové partitury Spatial Event No. 9 (Disappearing Event) od Mieko Shiomi. Materiál vznikl přepisováním obsahu hudebních aktivit Eubankse a Lopeze, realizovaných dlouhodobě pod společným názvem Natural Realms. Jde o syntezátorové skladby s charakterem zvukové skulptury, jejichž základem jsou harmonické rozpory náhodných zpětných vazeb utvářející generativní rytmy.

—-

Mieko (Chieko) Shiomi – japonská skladatelka a umělkyně. V roce 1960 založila skupinu Ongaku, jejíž myšlenkou bylo zkoumání možností improvizace. Členy skupiny byli Takehisa Kosugi, Shukou Mizuno, Mikio Tojima, Gen’ichi Tsuge a Yasunao Tone. Skupina pořádala akce s umělci jako John Cage, La Monte Young a George Brecht. Hlavním zájmem skupiny byly tendence musique concrète a zvukových objektů. Členové hojně pracovali s nehudebními zvuky (včetně zvuku vysavače, rádia, nádobí), a experimentovali s použitím magnetofonového pásku. V letech 1963-1964 začala Shiomi komponovat tzv. action poems, v nichž zcela eliminovala tradiční hudební partituru ve prospěch slovních pokynů ponechaných interpretaci interpreta. V letech 1964-1965 žila v New Yorku, kam přijela na pozvání Georga Maciunase, a zapojila se do akcí pořádaných hnutím Fluxus. Zde také složila cyklus Spatial Poems. V roce 1965 se vrátila do Japonska, ale nadále zůstala v kontaktu s členy Fluxu. V letech 1965-1970 žila Mieko Shiomi v Tokiu, kde vyučovala hře na klavír. Zde také znovu navázala kontakty se členy japonské avantgardy. Po roce 1977 se soustředila na vlastní tvorbu a nadále udržovala kontakty s Fluxem. V současnosti žije v Ósace.

—-

Bryan Eubanks je americký hudebník, který ve své tvorbě používá především soprán saxofon, syntezátory, jednoduché elektronické nástroje a perkuse. Od roku 1999 působí jako sólový umělec a spolupracuje s dalšími hudebníky (mimo jiné s Chrisem Abrahamsem, Jasonem Kahnem, Ryu Hankelem, Catherine Lamb, Andrewem Lafkasem a Xavierem Lopezem). Hudební performer a skladatel minimalistických skladeb pro elektronické a akustické nástroje. Dlouhá léta působí jako organizátor koncertů a je jednou z hlavních postav berlínské experimentální scény. Spoluzaložil kolektiv Sacred Realism.

Xavier Lopez je francouzský hudebník a improvizátor. Je známý pro své kreativní využití syntezátoru a dalších elektronických a elektroakustických nástrojů. Po studiu klasické a jazzové hudby na konzervatořích v Perpignanu a Amsterdamu se jeho zájem obrátil k méně vyhraněným hudebním formám. V současné době žije v Berlíně. Je členem kolektivu Sacred Realism.

GERARD LEBIK INTERPRETUJE SZPAKOWSKÉHO | KONCERT
4. 6. 2022
Matiční dům / Bludný kámen

Gerard Lebik se ve své reinterpretaci vybraných kreseb Wacława Szpakowského z cyklu Rytmické linie pokouší vytěžit jejich zvukový potenciál. Szpakowského díla zde slouží jako jakási partitura realizovaná in situ v procesu sonifikace prostoru. Skladba, kterou Lebik představí v Olomouci, je tedy pokusem přenést dvojrozměrnost Rytmických linií do oblasti architektury za pomoci analýzy jejích akustických vlastností.

Linie rytmiczne

C4 cs. 1924
D2 ca. 1925
D1 ca. 1928
F3 ca. 1925
Untilted, series,ca. S 1939-1943
Untilted, series,ca. S 1950

http://www.msl.org.pl/…/waclaw-szpakowski-linie…

Gerard Lebik je zvukový umělec působící v oblasti improvizované, experimentální a intermediální hudby. V roce 2007 absolvoval Hudební akademii ve Vratislavi. Je autorem mnoha instalací a zvukových intervencí. Jeho tvorba je založena na stojatém vlnění, zpětné vazbě, oscilacích a rezonancích, jednoduchých tónech a bílém šumu, binaurálním a vícekanálovém zvuku. Spolupracoval mimo jiné s Keithem Rowem, Burkhardem Beinsem, Ryoko Akamou, Philem Mintonem, Davidem Maranhou, Noidem a Kasperem Toeplitzem. Je umělecký ředitel festivalu Sanatorium Dźwięku v Sokołowsku.

www.gerardlebik.net

Wacław Szpakowski (1883-1973) – polský výtvarník, architekt, fotograf a hudebník. Předchůdce geometrického umění, minimal-artu a op-artu. Průkopník polské umělecké avantgardy. Szpakowski věřil v možnost vytvoření uceleného vizuálního systému pro popis reality. Fascinovala ho rytmicky se opakující struktura přírody, její cyklická povaha, a jeho abstraktní způsob myšlení ho vedl k hledání lineárních vzorů v různých jevech vyskytujících se v přírodě, architektuře, umění a vědě. To se stalo základem pro systémy grafických zápisů nekonečných linií, které vytvořil, a pro pozdější tvorbu systémů rytmických linií. Definoval si vlastní jazyk forem a znaků, jimiž se snažil ve svých kresbách odrážet dílčí strukturu světa. Nizozemský spisovatel W. F. Hermans v jeho díle objevil „prvotní vášeň objevitelů nekonečna, objevitelů struktury světa“.

V oblasti výtvarného umění Szpakowski navrhl novou linii vývoje umění, která jej od „prapůvodního bodu“ ve starořecké kultuře přivedla přímo do současnosti – ignorujíc celou tradici vývoje iluzionistického umění založeného na reprezentaci a centrální perspektivě s rámovaným obrazem jako jeho nejtypičtějším produktem. Jeho kresby ignorují celou velkou problematiku obrazu, tak důležitou nejen pro malířství, ale i pro takzvaná nová média, tedy především fotografii a film. 

Rytmické linie jsou synkretickým dílem, protože sahají ke společným zdrojům umění a vědy, výtvarného umění a hudby, a dokonce, již symbolicky, ke společným zdrojům písma, a tedy i literatury. Rytmické linie mohou být – a tak je Matila Ghyka popisuje ve vztahu k současné matematice a starověkému vědění – současně uměleckým, hudebním i vědeckým dílem.

LYRARKESTRA+ INTERPRETUJE GRAFICKÉ PARTITURY MILANA ADAMČIAKA
9. 4. 2022
Matiční dům / Bludný kámenNový experimentální kolektiv LyrArkestra+ se opírá o kromobyčejný syntezátor Lyra 8, který v tomto případě slouží novému konceptu interpretace grafických patitur primárně českých a slovenských autorů.
Mezinárodní sestava ansámblu není pevně daná, aktuální složení: Tomáš Knoflíček (Gurun Gurun) z Ostravy, Michal Zbořil (IQ+1, B4) z Přerova, Daniel Jakeš (Jasnovidec, Koroze) z Vysokých Tater, Ken Ganfield (PIO, The MoND) z Ames, Petr Vrba (Poisonous Frequencies, Banausoi) z Prahy a Martin Nábělek (Boyse) z Banské Bystrice.
Elektronický orchestr doplňuje Eliška Kociánová, která grafické partitury na scéně převádí do autorských digitálních vizualizací.
LyrArkestra+ si pro první fázi svého fungování k interpretaci zvolili grafické partitury Milana Adamčiaka (1946-2017), slovenského skladatele, violoncellisty a muzikologa, který je známý jako autor akustických objektů, instalací a nekonvenčních hudebních nástrojů.

RHIZOM FIGHTERS
Cíkal (bicí; Depakine Chrono, Microvomit) a Vrrrbitch (dechy, elektronika; Poisonous Frequencies, PIO, IQ + 1) spolu léta hrají v nukleárním improvizačním kvartetu Bahnhoffreundshaft a radikální, naléhavý noise je i základem desky Say No To Automatism!, která vychází společnou péčí Orangerie, Stoned To Death Records a NAAB a jíž duo na koncertu pokřtí. Byť by nebylo od věci se domnívat, že redukuje-li se kvartet na duo, bude zvuk zákonitě ochuzen, v případě Rhizom Fighters se děje přesný opak – hlukové klubko je homogennější, zvenčí uzavřenější a na povrchu překvapivě hladké. Album, které je vynikajícím příkladem toho, že strukturování veškeré skutečnosti je práce zodpovědná a nepřetržitá.
https://stoned-to-death.bandcamp.com/…/say-no-to…

Trio V V R N G D N G (wrongdoing) z Berlína vytváří sonický útok ve formě experimentálního synth-noise rock/hardcore. Na živo neskutečná síla!
https://wrongdoing.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/vvrngdng

TIMBER RATTLE
je potulný hudební projekt, který pokračuje ve zkoumání souvislostí mezi prvotním zvukem, krajinou a hudbou, která se odvíjela od našich vztahů k prostoru a místu v průběhu času. Tato kontemplace se projevuje v hudbě prostorově rozlehlé i intimně zahleděné dovnitř, která se snaží vytvořit oslavné a reflexivní prostředí, které sdílí hranice s přírodou a tichem. I když se kapela nikdy příliš nevzdaluje od horských hymnů, které jsou u jejich kořenů, psaní písní – které zároveň ztělesňuje a bere v úvahu svou vlastní historii a geografii – je přesto plné hukotů, manter a zvukových experimentů. Intuitivní zkoumání palety je jemně se měnícím základem pro tajemné texty v doprovodu nástrojů zvukové oslavy setkání a prolínání země a těl, zvířat a rostlin, jazyka, života a smrti.
https://timberrattle.bandcamp.com/

FERST DEADLER IS NOT ALONE
Trvající performance, ve které může participovat libovolný počet diváků. Bezpečné hřiště, kde si každý účastník zvolí druh zážitku, který chce mít: osobní, kolektivní nebo kombinaci obou. Účastníci se mohou sblížit s různými druhy objektů v prostoru a zapojit všechny smysly.
https://www.youtube.com/watch?v=SbKJG60Y7us…

V cyklu (Sebe)projekce, v němž dlouhodobě představujeme tvrobu mladých autorů a autorek z Opavy a okolí, vystoupí hudebník, textař a výtvarník Jan Prokeš (*1982).

Jako výtvarník začal tvořit už v dětství na opavské ZUŠ, následně na Střední uměleckoprůmyslové škole v Opavě studoval obor Propagační výtvarnictví, kde se také začal věnovat malbě pod dohledem akademického malíře Karla Žaludy. Po střední škole pokračoval ve studiu na Ostravské univerzitě pod vedením akademického malíře Daniela Balabána (2002–2005). Po ukončení studií se živil jako grafik a později jako učitel výtvarné výchovy na soukromém ostravském gymnáziu. Výtvarné tvorbě a grafice se dále věnuje.

Od šestnácti let prošel školením kytaristů Jana Glose (Groovies, Gary Rostock a HC3) a jeho učitele Petra Krásného. Z kapel, kterými za svou hudební kariéru prošel, stojí za zmínku Mišima – folkové duo s kytaristou Pavlem Macháčem a Johny proCash crew s Jiřím Zavadilem, Ondřejem Bartošem, Petrem Schreierem a Danielem Volným.

V aktuálním projektu Digital Jockey dává Honza Prokeš konkrétní tvar celé své dlouholeté hudební a textové tvorbě. Inspirací se mu stala synthpopová mystika, kterou poznal ve filmech Johna Carpentera. Původní záměr skládat 16ti bitové podklady (basová a rytmická linka) na počítači (odtud také název Digital Jockey jako současná aktualizace Disc Jockey) postupně posunul do stravitelnější popové formy. Ve svých současných písních Digital Jockey hraje na kytaru, foukací harmoniku a zpívá, basu a rytmiku dále programuje.

Railroad Concrète

Duo tvoří Heidrun Schramm a JD Zazie, vzniklo v roce 2017 a je založeno na aktuálních zvucích vlaků, které umělkyně užívají ze svých osobních archivů terénních nahrávek. Fascinovány těmito zvuky, které je den co den provází, se soustředí na vlakové hluky, rezonance, sonické krajiny, signály, sociální zvuky a kvality akustiky nádražních budov.

Railroad Concrète konstantně rozvíjí zvukové materuály ve svých kompozicích a zvukových instalacích, kde se zvukové zdroje pohybují mezi konkrétností a abstrakcí a jsou v dokonalé symbióze.

Stanislav Abrahám

Zvukový umělec, hudebník, pedagog.
Jako zvukový designér spolupracoval s řadou umělců v různých audiovizuálních projektech v podobě tanečního divadla, filmu, live cinema, instalací, rozhlasových pořadů či mappingu. Jako pedagog vedl řadu workshopů o nahrávání pro různé umělecké instituce. V současnosti působí jako zvukový designér v Českém Rozhlase a ve volném čase se věnuje také muzikoterapeutické praxi. Jeho vystoupení bývají kombinací ambientních zvukových ploch a terénních nahrávek, doplněných o hru na kameny, fujaru, gong nebo sundrum.

Koncert opavské zpěvačky a skladatelky se sametovým hlasem a uvedení nového videoklipu.

Síla, něha, energie, křehkost. To vše najdete v hlase zpěvačky a skladatelky Barbory Sáry. Hudba v ní již od útlého věku vyvolává silné emoce a stala se tak přirozeně její nepostradatelnou součástí. Na veřejnosti začala zpívat v šesti letech, prošla si mnoha pěveckými i tanečními soutěžemi a před dvěma roky začala za doprovodu kytary a piana vystupovat se svými autorskými písněmi.

www.barborasara.com

Karm tvoří český saxofonista a klarinetista Michal Wróblewski a berlínský kytarista Torsten Papenheim. Užijte si jejich koncert v prostorech opavské organizace Bludný kámen.Informace o vstupenkách brzy doplníme.
____________

V pražském Paláci Akropolis se hudebníci sešli v rámci týdenní umělecké rezidence Liveurope, která vyvrcholí třemi hudebními vystoupeními v Praze, v Ostravě a Opavě.

V rámci unikátního projektu nabídneme skupině 30ti diváků exkluzivně otestovat jejich společnou tvorbu, která bude od pódia k posluchači přenášena do sluchátek pro ještě přesnější poslech.

Oba hudebníci vytvářejí čistě akusticky svět odehrávající se mimo typické zvukové spektrum svých nástrojů.Prostřednictvím svého vlastního přísného idiomu se duo Karm soustředí na drobné změny a hlukové – ale tiché – struktury.

V estonštině znamená KARM drsný nebo striktní – hudba česko-německého dua splňuje obojí.

Michal Wróblewski je český skladatel a saxofonista žijící v Praze. Absolvoval obory improvizovaná hudba a jazzová interpretace na brňěnské JAMU a Norwegian Academy of Music v Oslu. V současné době je doktorským studentem Kompozice a teorie kompozice na JAMU. Je vedoucím několika souborů v Čechách a v Norsku (E Converso, Kiap, JWQ, Nejtek-Klápště-Wróblewski, Swomp) a jako improvizátor spolupracuje s hudebníky z celého světa. , je učitelem (HAMU, JAMU, Konzervatoř Jaroslava Ježka, Zuš Kouřim), uměleckým ředitelem festivalu Jazz Goes to Town, pořadatelem koncertní série Hybrid Sessions v Praze a spoluzakladatelem vydavatelství Ma Records.

Michal Wróblewski /CZ – alto saxophone, clarinet & bass clarinet
&
Torsten Papenheim /DE – acoustic guitar & objects

Po vernisáži Karolíny Liberové a Evy Koťátkové v Galerii Cella se přesuneme do Matičního domu, kde od 20 hodin proběhne koncert dvou audiovizuálních projektů – PHOLO a DoShaska.

PHOLO je čerstvý multidisciplinární projekt tvořený hudebníkem a dvěma video-umělci působícími v Itálii. Hudební performance Paola Possidente kooperuje v reálném čase s vizuálním doprovodem Celeste Correale a Roberta Viett. PHOLO zkoumá možnosti interakce mezi zvukem tvořeným akustickými perkusemi, modifikovanými elektronikou, a abstraktně dynamickým vizuálem. Hudba a videa společně vytvářejí pohlcující okamžik zničení zahrnující umělce i publikum, s cílem prozkoumat neobvyklý psychofyzický stav, pocit hloubky související s meditací.
https://vimeo.com/540816851

Hudební uskupení DoShaska! vzniklo na jaře roku 1989 a vycházelo z punkového undergroundu Severních Čech. Kromě klasických nástrojů jako kytara, basa, bicí, které se ovšem používaly nestandardním způsobem, patřily k „nástrojům“ industriální rekvizity jako kovový odpad, tranzistorové rádio nebo pískací hračky, vystoupení měla charakter improvizovaných performancí.
Postupně se měnilo personální i nástrojové obsazení, dominantní základ začal tvořil sampler a práce se smyčkami, to vše doplněno živými nástroji. Hudební projev se také posunul k ambientnější podobě s etnickými prvky. 
V současnosti DoShaska! na svých vystoupeních nabízejí hypnotický rituál s výrazným rytmickým základem, hlukovými strukturami, vokály a procesovanými dechovými nástroji. Nedílnou součást představuje vizuální složka, kdy projekce z připravenýchh obrazových smyček je také vytvářena živě. Každý koncert je tak odlišný, hudební set se dle charakteru akce a atmosféry může pohybovat spíše v temném ambientním žánru, pulzovat v dubovém tempu nebo přes agresivní beaty vygradovat až do zběsilé noisové smršti. Tematicky se tvorba od počátku dotýká „reality za realitou“, světa snů, magie, ale zároveň je vždy přítomen silný surreálný a ironický prvek a postupy prozrazující afinitu k tzv. nízkému umění – B-movies, obskurní okultismus a braková literatura.
https://open.spotify.com/artist/1RXEsW4RjXv3694eKrRNKY…
https://youtu.be/-4UVdKULHLM

Koncert/rituál/performance z cyklu Pohyby-Zvuky-Prostory.

Antez je francouzský světoběžník, bubeník a zvukový performer, který zkoumá akustické jevy prostřednictvím jejich výrazného fyzického účinku a vnímání. Improvizuje, vytváří zvukové instalace, působí v divadle, zabývá se tancem, filmem… Jeho aktuální projekt Continuum, který rozvíjí již 5 let, jsou piecy pro tělesný pohyb a bicí nástroje. Vyznačují se akustickými emisemi dlouhých zvuků a hluků působících hypnoticky. Jeho práce je aktualizací tajemných pohybových a zvukových rituálů, jejichž prožití není nepodobno hlubinné psychoterapeutické seanci. Antezovy Kontinua mají nezvyklé zvukové textury, rozšiřují běžný rejstřík způsobů hry na bicí nástroje, který pak umožňuje vytváření emočně nesmírně působivých hluků. Antez zpočátku využíval převážně činely, ale postupně začal hledat jakýkoli typ perkusivních objektů, které sami určovaly rozvoj jeho práce. Na posluchače-diváka je kladen jistý požadavek, aby se ponořil do intimity zvukové hmoty a oddal se obřadu rozvíjení zvuku od obtížně slyšitelných úrovní po ultraintenzívní sekvence, od jemných zvukových hustot po nasycení celého prostoru.
http://www.antez.org/interpenetration2_v

Kontakty a otevírací doba

Bludný kámen, z.s.

Gudrichova 6,
746 01 Opava
bludnykamen@bludnykamen.cz
IČ: 66144108
Facebook
Youtube
Instagram
Newsletter

Galerie Cella

Matiční 4,
746 01 Opava
Út-Čt: 9-11 13-17

Hovorny

Masarykova tř. 22,
746 01 Opava
Po-Ne: 0-24

Matiční dům

Matiční 2,
746 01 Opava

Činnost Bludného kamene je finančně podpořena Ministerstvem kultury ČR.