V ostravském Domě umění se opět v rámci festivalu Ostravské dny představí v sobotu 21. 8. od 16:00 do 23:00 v pěti tematických programových blocích současná experimentální hudba, ve které hrají různé elektronické zdroje významnou roli a stávají se tak nedílnou součástí autorského hudebního jazyka současnosti. Jednotlivé hudební bloky se budou střídat na dvou podiích a budou odděleny přestávkami.

16:00 PETR VÁLEK
The Vap Noise (2021)
účinkuje Petr Válek

17:30 TIBOR SZEMZÖ
Villa Tatra / Gull / Tractatus
účinkují Tibor Szemző a FAMA Quartet

19:00 SKLADBY PRO ČTVRTTÓNOVÝ KLAVÍR 
Charles Ives: Three Quarter-Tone Pieces (1924-25)
Karel Ančerl: Suita pro čvtrttónový klavír (1928, premiéra)
Ivan Wyschnegradski: 24 Préludes im Vierteltonsystem Op. 22 (1934, výběr)
účinkují Jan Dušek a Pavel Duda – digitální klavíry

20:30 STEVE REICH
Violin Phase (1967) for violin and tape
Piano Phase (1967) for two pianos
Different Trains (1988) for string quartet and tape
účinkují David Danel – housle, Nichal Nejtek a Roman Pallas – digitální klavíry, FAMA Quartet

22:00 SVOBODNÁ MÍSTA
1. Ani / Neither, Not (2011)
2. Mořem hoven / Through a Sea of Shit (2011)
3. Tělo / The Body – Vrost do stromu / Fused with a Tree (2011)
4. Vypitej / Wrecked (2011)
5. Koulim vočima / Rolling My Eyes (2011)
6. Tajemný hostiny / Mysterious Banquets – Co sme? / What We Are? (2011)
7. Banán prorok / Banana Prophet (2011)
8. Tělo II / Body II (2011)
9. Papírový aPsolutno / aPsolutely Paper – Seš tu země nepoznaná / Here You’re a Country Unknown (2006)
texty: Pavel Zajíček (1–9), hudba: Ivan Acher (1–4, 6, 9) / Michal Nejtek (5, 7–8)
účinkují Ivan Acher – sampler, Ivan Bierhanzl – el. bass, Michal Nejtek – sampler, syntezátor, Jana Vébrová – zpěv

Pořadatel: Bludný kámen, z.s. ve spolupráci s Galerií výtvarného umění Ostrava a Ostravským centrem nové hudby, z.s. S podporou grantu Ministerstva kultury České republiky

PETR VÁLEK z Loučné nad Desnou, výtvarník a hudebně-hlukový improvizátor, je původním povoláním vyučený kameník. Konstruuje sám různé elektro-mechanické objekty, kinetické strojky a bizarní „hudební“ nástroje, vyrobené často z nalezených a recyklovaných materiálů, jeho hlukové improvizace okouzlují svou dětskou hravostí. Často používá různé analogové zdroje, zastaralé reproduktory, radia a zesilovače v kombinaci s nehudebním haraburdím. Jako youtuber the VAPE má tisíce příznivců.

TIBOR SZEMZÖ, maďarský hudebník a skladatel, autor multimediálních děl, známý svým působením v legendární Group 180, většinou využívá ve svých skladbách přednatočené zvukové stopy v kombinaci s živým hraním a videoprojekcí. Je mu blízká vizuální poetika 8mm amatérských filmů (mj. autor hudby k oceňované sérii Soukromé Maďarsko režiséra Pétera Forgácse). Dlouhodobě fascinován dílem Franze Kafky, navštěvuje a natáčí lokality, spojené s jeho životními události (Villa Tatra). 

V interpretaci JANA DUŠKA a PAVLA DUDY z pražské HAMU zazní klavírní avantgarda 20. století: skladby pro dva klavíry ve čtvrttónech, jak je napsali americký solitér Charles Ives (1874-1954) a ruský emigrant Ivan Wyschnegradsky (1893-1979). Karel Ančerl (1908-1973), známý hlavně jako vynikající dirigent, studoval také skladbu ve třídě Aloise Háby na pražské konzervatoři. Jeho nedávno objevená Suita pro čtvrttónový klavír z roku 1928 zazní vůbec poprvé ve verzi pro dva digitální klavíry. 

STEVE REICH je vedle Philipa Glasse jedním z hlavních představitelů amerického hudebního minimalismu. Geneze tohoto hnutí byla reakcí na postwebernovskou kompoziční estetiku serialismu 50. – 60. let. V polovině 60. let se v uměleckém prostředí newyorských loftů a galerií zrodil nový styl, využívající harmonické postupy moderního jazzu, repetitivnost rocku i mimoevropské etnické hudby. Reichova dnes již klasická díla slibují silný, někdy až psychedelický zážitek.

Album SVOBODNÁ MÍSTA, vydané v roce 2019 vydavatelstvím Guerilla Records, lze chápat jako poctu Pavlu Zajíčkovi, básníku a hlavnímu protagonistovi skupiny Dg307, který po sérii mozkových příhod již nemůže několik let vystupovat. Ivan Acher a Michal Nejtek, o generaci mladší autoři hudby, osloveni intenzitou Zajíčkovy básnické výpovědi, dodávají jeho textům další rozměr. S pomocí samplerů a syntezátoru tvoří na podiu hlukovou poezii. 

VSTUPNÉ: 150 Kč
pro studenty platí sleva 1+1 zdarma

ÚČAST NA AKCI:
Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci je třeba dodržet následující opatření:
Povinné jsou respirátory FFP2.
Dvoumetrové rozestupy, nejde-li o osoby ze společné domácnosti.
Negativní výsledek testu, nebo potvrzení o prodělání nemoci, či očkování.

TESTY:
V případě antigenního testu potvrzení nesmí být starší než 72 h.
V případě PCR testu potvrzení nesmí být starší než 7 dní.POTVRZENÍ:
O prodělání nemoci Covid-19 v posledních 180 dnech.
O aplikaci 1. dávky očkování minimálně 21 dní před akcí, či 2. dávky.

Alan Courtis /ARG/ – kytara, elektronika, zvukové objekty

Alan Courtis je jedním z nejplodnějších experimentálních hudebníků v Argentině. Narodil se v Buenos Aires v roce 1972, vystudoval klasickou kytaru, klavír, hudební teorii a kompozici. Pracuje v oblasti zvukové tvorby, elektroakustické hudby, dronu, hluku, improvizace a kompozice. Hrál na elektrickou kytaru v různých kapelách a v roce 1993 spoluzaložil post psychedelickou skupinu Reynols. Jeho psanou hudbu hráli soubory po celém světě, byla vysílána v rádiích jako: BBC (UK) , WFMU (USA), SBS (Austrálie), Resonance-FM (UK), Ö1-ORF (Rakousko), CJSF (Kanada), WDR (Německo), Sveriges Radio (Švédsko), Radio France, NRK (Norsko), RTVE (Španělsko), WNUR (USA), Radio Nacional (Argentina) atd. Natočil hudbu pro četné filmy a videa, spolupracoval s dlouhou řadou světových osobností jako např.: Pauline Oliveros, Phill Niblock, Keiji Haino, Merzbow, Lee Ranaldo, Jim O’Rourke, Otomo Yoshihide, Eddie Prevost, Mats Gustafsson, Jaap Blonk, Okyung Lee a dalšími. Jeho koncerty se vyznačují experimentální povahou a kombinací užití terénních nahrávek a živé elektroniky s hrou na tradiční akustické a elektrické nástroje a nejrůznější zvukové objekty.

Seijiro Murayama /JAP/ – perkuse, hlas
Jean-Luc Guionnet /F/ – saxofon

Pokud někdo někdy navštívil koncert, na němž nezazněl z pódia ani jeden zvuk, tak to m.j. mohl být i koncert dvojice Seijiro Murayama a Jean-Luc Guionneta. V hypotetickém případě extrémní situace mohl takto jejich koncert znít, respektivé neznít, a přesto by případní posluchači nemuseli mít pocit, že byli ochuzeni. Oba hudebníci jsou mistři svého oboru a jednotlivé tóny a zvuky do prostoru, který si hraním vytvoří, dosazují s citem pro detail a s přehledem po celku odvíjejícího se hudebně-zvukového tvaru. Jejich produkce je postavena na improvizaci, redukci zvukového materiálu a kontrastech. Každý prostor, každá situace vytváří jinou atmosféru, jiné akustické prostředí, jinou vibraci a energii. Pro tvůrce, který dokáže tyto kvality přiměřené vnímat, mohou znamenat výrazné předurčení celé produkce. Jejich proměna a reakce na aktuální práci hudebního partnera potom dále vede hudbu svým předem netušeným prostorem. Seijiro i Jean-Luc se vědomě omezují ve využití hudebních a zvukových prostředků. Jejich cílem není efektnost, vnější bohatost či dokonce upovídanost, ale naopak soustředění se na přesnost – prostorovou, časovou a významovou. Redukci hudebního materiálu tak obrací ve svůj prospěch. Jedním z pilířů jejich tvorby jsou zvukové kontrasty – ticha a hluku, dlouhých a krátkých tónů, měkkých a ostrých zvuků, rytmických úderů a nekonečně dlouhého tónu. Jednotlivé zvuky jsou v neustálém napěti s tím co zaznělo, zní a bude znít. Hudba Seijira Murayamy a Jean-Luc Guionneta evokuje černobílou japonskou kaligrafii, ovšem pojatou současnými zvukovými prostředky.

vstup volný

Členy dua Rant jsou kytarista Torsten Pappenheim a bubenice Merle Bennett. Torsten se pohybuje mezi melodičností a noise, Merle kombinuje spíše jazz s rockem. Jejich album Land je rozvážný kaleidoskop nálad, které se přelévají co do barvitosti od šera k jasu a naopak. Hudebníci nechtějí „kumštovat“, pouze si vymýšlejí náměty a obzírají krajinu, střídmě a bez nadsázek. Propletená hra obou hudebníků vytváří vzrušující rovnováhu mezi přesností a hravostí, mezi groovy a uvolněním a mezi zvukem a písní. Kytara je většinou melodická, bicí ji sledují, souzní s ní. Zprvu na každém kroku, ale posléze se z tohoto souznění vymaňují, osamostatňují až k arytmickému rytmizování, k zmnožování souzvuku. Tu vlastním potlačením až do šelestivosti, jindy naopak uplatněním virblíku. V jejich hudbě se přidává i klapot psacího stroje a přednatočené nahrávky, připomínající třeba supění vlaku apod.

Steve Buchanan se narodil ve Philadelphii a působí jako zkušený mezinárodní hráč na altový saxofon a kytaru. Druhou oblastí jeho aktivního zájmu je soudobý tanec. Paed Conca, hráč na klarinet a baskytaru, pochází ze švýcarského Bernu. Na poli experimentální, improvizované a elektronické hudby má četné zkušenosti. Conca skládá hudbu pro divadlo, tanec, filmové produkce i malé ansámbly. Je členem dlouhé řady nejrůznějších experimentálních hudebních projektů.

Hudba Bushwac je pestrou směsicí noisu, avantgardního disca, minimalismu, hiphopu, městského folklóru, elektrobeatů, psychorocku apod. Pro koncert v Domě umění vytvoří na míru originální zvukový projekt, který by měl nést všechny znaky jejich tvorby – smysl pro experiment, žánrovou synkrezi i jedinečnou posluchačskou zkušenost.

Koncert se uskuteční v rámci cyklu Pohyby, zvuky, prostory představujícího mezinárodní a českou experimentální hudbu, které pro GVUO pořádá Bludný kámen.

Koncert experimentální hudby v rámci cyklu Pohyby-Zvuky-Prostory představí tři výrazné osobnosti berlínské umělecké a hudební scény – William „Bilwa“ Costa, Nicolas Wiese a Rrill Bell.

William „Bilwa“ Costa ve společném projektu s Nicolasem Wiesem pracují se dvěma odlišnými druhy zvukového materiálu – se zpětnou vazbou (tedy obvykle nechtěným a potlačovaným zvukovým jevem) a terénními nahrávkami (zachycujícími např. zvuky strojů nebo elektornické signály) -, které kombinují a spojují do harmonických a dynamicky vyladěných struktur.

williambilwacosta.com | soundcloud.com/bilwa
nicolaswiese.com | soundcloud.com/nicolaswiese

Berlínský skladatel a hudebník Rrill Bell vytváří kompozice ze zvukového materiálu na magnetických páskách. Používá staré preparované přehrávače a páskové rekordéry, na které hraje technikou skrečování nebo zvukových koláží ovlivněných francouzskou musique concrète i myšlenkami Johna Cage. Rekontextualizace přirozených zvuků v galerijních podmínkách je tak vedoucím leitmotivem celého koncertu, stejně jako práce s jevy, jejichž formální jazyk bychom obvykle spojovali spíše s výtvarným uměním.

rrill-bell.bandcamp.com

vstup volný

Ido Bukelman (IL) je izraelský skladatel, improvizátor a hráč na kytaru, banjo a nejrůznější perkusivní nástroje. V současné době žije a pracuje v Berlíně, přesto posledních deset až patnáct let patří k tomu nejzajímavějšímu z izraelské nové hudby. Pohybuje se v hranicích avantgardy, improvizované hudby, noise, freejazzu atd. Tvoří hudbu, která je atraktivní pro poučené posluchače, ale příjemně překvapivá i pro posluchače vyžadující hudbu řekněme tradičnějšího typu.

“A” Trio (LB) je pravděpodobně nejstarším hudebně-improvizačním seskupením v Libanonu. Po deseti letech spolupráce dosáhli Mazen Kerbaj (trubka), Sharif Sehnaoui (akustická kytara) a Raed Yassin (kontrabas) charakteristického zvuku, který přiměl jednoho švédského novináře definovat jejich styl jako “strukturální swing”. Členové “A” Tria  se výrazně podílejí na organizaci života libanonské avantgradní hudební scény a stali se z nich respektované osobnosti mezinárodní experimentální hudby.

Koncert se uskuteční v rámci cyklu Pohyby, zvuky, prostory představujícího mezinárodní a českou experimentální hudbu, které pro GVUO pořádá Bludný kámen.

Spoluhráči ze Sudden Infant či Schimpfluch-Gruppe, kteří mistrně ovládají své nástroje, gramofony a kontrabas, chystají ze svého rodného Švýcarska premiérové vystoupení v České republice. Radikální volná improvizace v plné síle. Hudební kaleidoskop bez žánrových omezení, který vzdoruje jakýmkoli popisům i předsudkům.

Joke Lanz si začal říkat Sudden Infant někdy v roce 1989, ještě předtím však hrál tři roky v hardcorové kapele Jaywalker a paralelně s těmito aktivitami na konci osmdesátých let a v průběhu devadesátých spolupracoval s Rudolfem Eberem a několika dalšími v poměrně důležitém performančním kolektivu Schimpfluch¬Gruppe. Kromě Sudden Infant a vokálně tělesného projevu již na přelomu osmdesátých a devadesátých let začal Lanz používat gramofony. Od té doby, paralelně s aktivitami Sudden Infant, rozvíjí Lanz hru na tento nástroj. Joke Lanz byl, a dá se říct, že stále je, ovlivněn punkem, industriální a noisovou hudbou a také hnutím Fluxus, dadaismem a vídeňským akcionismem.

Kontrabasista, skladatel a elektronický hudebník Christian Weber je spojený s mnoha evropskými jazzovými a hudebně improvizačními projekty. Mezi Weberovy minulé a současné projekty se řadí WWW, TGW, Mersault, WAL aj. Mimo to vedl švýcarsko-rakouský kvintet 3 Suits and Violin. Weber si rovněž zahrál s celou plejádou hudebníků včetně Johna Butchera, Otoma Yoshihideho, Rudiho Mahalla, Sylvie Curvoisier, Christiana Wolfartha a Tomase Korbera.

vstup volný

Mockūnas / Mikalkėnas / Berre

Liudas Mockūnas, vůdčí postava baltské avantgardní impro-jazzové scény, sestavil před šesti roky trio z neméně proslulých muzikantů. Arnas Mikalkėnas, bravurní hráč na piano a akordeon, představuje jednu z největších nadějí mezi mladými litevskými improvizujícími muzikanty. Ostřílený norsko-dánský bubeník Håkon Berre hrál s Mockūnasem již v několika jiných free jazzových i noisových sestavách. Liudas Mockūnas originálně propojuje to nejlepší z tradice baltské jazzové a soudobé vážné hudby, především perfektní hráčskou techniku a schopnost svou hudbou vyvolávat v posluchačích silné emoce s nekonformními postupy experimentální a improvizované hudby.

Koncert slibuje velký zážitek pro milovníky jazzu i „jiné“ hudby, uskutečňuje se v rámci koncertů soudobé a experimentální hudby, které pro GVUO pořádá Bludný kámen.

Michel Doneda & Petr Vrba

 

Koncerty proběhnou:

ST 3.4. – 19:30 – Dům umění v Ostravě

ČT 4.4. – 19:00 – Matiční dům / Bludný kámen v Opavě (Matiční 2)

V cyklu improvizované a experimentální hudby Pohyby-Zvuky-Prostory máme vzácnou příležitost poslechnout si jednoho z čelných představitelů světové avantgardy, stojícího po boku takových es jako je Fred Frith nebo John Zorn. Francouzský sopránsaxofonista Michel Doneda ve své hře prolíná abstrakce, neobvyklé zvuky a nápady a vytváří z nich konkrétní, soudržný projev, který podněcuje imaginativní účast posluchače. Využívá minimalistických, neokázalých, ale efektivních pohybů rtů, které umí proložit důrazným zakousnutím do plátku, aby kromě jemných zpěvavých tónů zaznělo i kvílení. Doneda patří k vysoce respektovaným a světově proslulým improvizátorům, kterého jsme v Česku mohli spatřit zatím jen ve dvou sestavách a to s Lê Quan Ninhem před jedenácti lety a vloni s Adrianem Myhrem, s nímž zahrál v ostravském Domě umění. Donedu premiérově doprovodí klíčová postava domácí impro scény, trumpetista Petr Vrba. Oba hráče spojuje limitní přístup k nástroji, snaha o co nejotevřenější a nejcitlivější improvizaci a absence předem daných plánů. Jejich koncerty improvizované hudby jsou zkušeností, kterou sdílejí s publikem, prostorem a vůbec vším, co je obklopuje.

Michel Doneda: http://www.efi.group.shef.ac.uk/mdoneda.html
Petr Vrba: http://vrrrba.cz

Vstup volný

Dvojkoncert z cyklu Pohyby, zvuky, prostory

Ilia Belorukov (Saint-Petersburg) – elektronika
Lauri Hyvärinen (Helsinki) – akustická kytara, objekty

Ilia Belorukov, saxofonista a hráč na elektroniku z Petrohradu a Lauri Hyvärinen , kytarista a hráč na různé amplifikované objekty z Helsinek se setkali na jednom jam sessionu v roce 2012 v Helsinkách.
Toto setkání se stalo výchozím bodem pro jejich přátelství a vlastní práci. Než se utvořilo jejich duo, hráli nejprve společně s nejrůznějšími hudebníky. Později zjistili, že jejich tvorba založená na jemné komunikaci je zcela soběstačná.
V jejich tvorbě se pojí jak tradice volné improvizace, tak postupy soudobé hudby. Rozsah použitých zvuků je velmi široký. Můžeme slyšet rozšířené techniky hraní na povrch klasických akustických nástrojů jako je saxofon či kytara nebo vznikající zpětné vazby, manipulace s elektronickými zvuky, práci s tichem, využití terénních nahrávek apod. První své velké turné uskutečnili před dvěma roky, kdy hráli v Holandsku, Německu, Rakousku, Česku, Slovinsku a Francii, pak ještě následovalo několik dalších. Posluchači, kteří se dokáží ponořit do hudby tohoto dua, čeká odměna v podobě prožití dobrodružné cesty cizokrajným územím plným nového, tajuplného, neočekávaného a vždy překvapivého.
http://belorukov.blogspot.com/2011/06/hyvarinen.html
https://soundcloud.com/belorukov-hyvarinen 

IQ+1
IQ+1 jsou jedněmi z nejvýraznějších představitelů abstraktního ambientu u nás. Po téměř šesti letech experimentů, sběru materiálu, hledání štěstí v jiných hudebních formacích vydává improvizační kolektiv IQ+1 svoji třetí desku s názvem Conversaphone Plus na slovenském labelu mappa. Jejich druhá deska byla nominována na cenu Vinyla. Aktuální sestava ve složení George Bagdasarov, Veronika Hladká, Jaroslav Tarnovski, Petr Vrba a Michal Zbořil pokračuje se stejnou filozofíí, s jakou projekt v roce 2010 vznikl – tedy ryzí impro, které se řídí pouze akustickými dispozicemi prostoru, v němž hraje, a náladami a časovými možnostmi jednotlivých členů. Bublání, chrčení, prskání, cinkání, abstraktní ambient vs. post jazz neboli „nekompromisní elektroakustická zpráva o vitálním stavu české impro scény, která se vyhýbá iritující nástrojové exhibici a egocentrické hluchotě.“
https://mappa.bandcamp.com/

 

Martin Janíček / DIY nástroje
Petr Ferenc / gramofony

Koncert z pravidelného cyklu „Pohyby, zvuky, prostory“ mapujícího mezinárodní a tuzemskou experimentální hudební scénu.

Sochař a zvukový umělěc Martin Janíček, který hraje na nástroje vlastní výroby se po delší době setká s turntablistou a ambientně industrialním dj Phaerentzem. Společně vytvoří pomalu rozvíjené dronové struktury prošpikované abstraktními zvukovými záblesky…

http://www.phaerentz.com/
http://www.m-janicek.eu/